Seriál Pohnuté osudy |
Písně Modlitba pro Martu a Kde domov můj se svého času staly jasným symbolem, jenž spojoval národ v odporu proti komunistickému režimu. První, píseň Jindřicha Brabce a Petra Rady, původně vznikla pro televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. a zazněla ve vypjatých dnech invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Druhá, přesněji její interpretka, ohromila davy z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí 21. listopadu 1989. Marta Kubišová se před tak širokým publikem ocitla znovu po dvaceti letech zákazu veřejného vystupování a sama zaskočena silou chvíle rozechvěle zazpívala národní hymnu.
Konec první kariéry
Má za sebou dvě sice okolnostmi velmi rozdílné, přesto neméně úspěšné kariéry. A poté, co se před pěti lety s jevištěm oficiálně rozloučila, jako by tím nastartovala svou kariéru třetí. O Martu Kubišovou publikum zdaleka neztratilo zájem, kdekoli se objeví, nadšeně ji vítá a se sympatiemi přijímá i čerstvé scénické pásmo s výmluvným názvem Marta, reflektující život a repertoár populární zpěvačky.
