Jména prozrazovala urozený původ přítomných. Jednalo se o Karla VI. Schwarzenberga, Jana Adolfa Lobkowicze, Zdeňka Kolowrata-Krakowského-Libštejnského, Rudolfa Theobalda Czernina, Leopolda Sternberga, Weikharda Colloredo-Mannsfelda, Františka Jindřicha Dobrzenského, Hugo Strachwitze, Karla Belcrediho, Karla Parishe a dva představitele rodu Kinských: Zdenka Radslava z chlumecké a Františka z kostelecké větve.
První Kinský přijetí na Hradě zorganizoval, druhý se pak ujal slova. Tohoto úkolu se chopil nejen proto, že byl ze členů delegace nejstarší, ale současně se chtěl jasně vymezit vůči postojům svého příbuzného Ulricha Kinského, sympatizujícího s nacistickým režimem.
Ať hranice České koruny zůstanou neporušeny
Projev, jehož text sepsal Karel VI. Schwarzenberg, uvedl zdůvodňujícími větami: „Pane presidente, za těchto dnů všechny stavy a třídy našeho národa svorně projevují svou vůli zabrániti porušení starých hranic našeho státu… Věrnost k českému státu, který naši předkové pomáhali budovati a po tisíc let udržeti, je pro nás povinností tak samozřejmou, že jsme se rozmýšleli ji výslovně zdůrazniti.“
