Století ČSRLidovky přináší sérii textů z knihy vedoucího grafického studia a občasného autora Lidových novin Štěpána Korčiše. V historické publikaci Století ČSR přibližuje čtenářům historii ČSR v datech, souvislostech a právě například ve výše publikovaných příbězích. Více o knize na www.stoleticsr.cz.  |
Normalizační režim si ale i tak upevňoval své pozice – z KSČ, ze zaměstnání a veřejných funkcí byli vyhazováni ti, kdo se podíleli na předchozím „demokratizačním procesu“. Režim však dával i najevo, že ho nezajímá, co si lidé myslí, pokud to neříkají nahlas a svůj odpor proti němu neprojevují veřejně.
Pár odvážlivců, kteří teď proti vládnoucím praktikám skutečně aktivně vystupovali, skončilo před soudem a následně ve vězení. Ostatní lidé se snažili – po ne příliš produktivní práci ve státem řízených podnicích a úřadech – utíkat na víkend za vrata svých chalup a chat, nadávali po hospodách a velkou energii věnovali shánění nedostatkového zboží (nejen) z Tuzexu.
Země byla prolezlá estébáky i tajnými spolupracovníky StB, na zodpovědná a vedoucí místa se mohli dostat jen prověření soudruzi, v zemi panovala přísná (auto)cenzura. Ve veřejných knihovnách byla zřízena oddělení „libri prohibiti“, kam byly uzavřeny knihy nepohodlných autorů, ale i ty, jež někdo nepohodlný přeložil či k nim jen třeba napsal předmluvu nebo doslov. Zdálo se, že bolševická šeď tu už zůstane navždy.
