zavřít
1 / 17
náhledy
Styly zdobení kraslic se proměňovaly v čase. Do konce 19. století byly přírodní materiály jediným zdrojem barev. Používala se například kůra olše, jabloně, dubu, ovsa, cibulová slupka nebo kopřivy. Později se používalo negativní vykrývání voskem, vyškrabování dekoru a aplikace textilem, slámou anebo dalšími přírodními materiály. Snímek z roku 1939.
Autor: ČTK
Velikonoční bohoslužba na Vinohradském náměstí u Kostela svaté Ludmily na Velký pátek ve třicátých letech minulého století. Československý rozhlas dokonce přinášel z náboženských mší živé přenosy.
Autor: ČTK
S velikonočními svátky se pojilo i vynášení morany. Snímek z roku 1936 z okolí Piešťan.
Autor: ČTK
Na snímku vpředu řehtačky a vzadu staročeské klepáče, které se užívaly v kostele na Velký pátek místo zvonků. Snímek z roku 1939.
Autor: ČTK
V dnešní době patří ke svátkům velikonoční trhy, na kterých se dají kromě typických specialit koupit i kraslice. V roce 1950 vypadal velikonoční prodej kraslic v Praze takto.
Autor: ČTK
Velikonoční pomlázka je doložena už ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera žijícího ve čtrnáctém století. A k Velikonocům patřila a patří dodnes. Na snímku členové folkloristického souboru „Kunovjan“ v Uherském Hradišti-Kunovicích. Od časného rána objížděli mládenci s muzikou děvčata, která se jim po „šlahačce“ odměnila zdobenými kraslicemi nebo pestrobarevnou pentlí. Píše se rok 1985.
Autor: ČTK
Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízelo vedení Československa lidem. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství. Snímek pochází z roku 1971, z Ratíškovic na Slovácku.
Autor: ČTK
Ratíškovice na Slovácku v roce 1971. Na Velikonoční pondělí chodili chlapci v krojích po „šlahačce“. Tradiční zvyk udržovali především „rekruti“. Chlapci procházeli dědinou a navštěvovali domy, ve kterých byla dospělá děvčata.
Autor: ČTK
Ani o svátcích jara se za socialismu samozřejmě nezapomínalo budovat. A tak se objevovaly zprávy a fotografie s podobným vyzněním: Mládežnický kolektiv „Mírová směna“ patří k nejlepším í v podniku Zora Olomouc. Od třetího čtvrtletí letošního roku se zvýšenou aktivitou tomuto kolektivu podařilo splnit svůj celoroční závazek a vyrobit zboží za 1.148.000 Kčs při správném dodržování technologických postupů výroby a minimálním procentem odpadu. Celý kolektiv přijal již také závazek na rok 1974 vyrobit rekordní počet 611 tun čokoládových figurek pro Vánoce a Velikonoce. Snímek z roku 1974.
Autor: ČTK
Výroba velikonočních čokoládových kraslic v modřanském závodě Orion v roce 1969.
Autor: ČTK
Velikonoční koleda s pomlázkou komunistům nevadila, připomínání křesťanského poselství Velikonoc ovšem ano. Pro mnoho lidí se jejich smysl zredukoval na pomlázky a nabarvená vajíčka. Snímek z roku 1977.
Autor: Profimedia.cz
Malířka kraslic Anna Skybová z Nivnice na Moravském Slováčku od svých 14 let maluje kraslice. Snímek z roku 1972.
Autor: ČTK
Velikonoce v socialistickém Československu kolem roku 1960. Rodiny svátky často trávily tak, že vyrazily do přírody.
Autor: Profimedia.cz
Nejstarší maléřka v Ostrožské Nové Vsi Anna Štěrbová. Snímek z roku 1958.
Autor: ČTK
Umění slováckých maléřek. Malování velikonočních kraslic rozehřátým voskem. Snímek z roku 1958.
Autor: ČTK
Skupina maléřek z Ostrožské Nové Vsi ve slavnostních slováckých krojích na snímku z roku 1958.
Autor: ČTK
Umění slováckých maléřek. Ludmila Černá maluje kraslice za pomoci dcery Jiřiny. Snímek z roku 1958.
Autor: ČTK
