Čtěte speciál 20 let od povodníDobové články z Lidových novin, reportáže, osobní vzpomínky... Více ZDE  |
V rychlém sledu událostí posledních dvou týdnů, kdy ČR čelila nejrozsáhlejším záplavám ve své historii, si asi všichni lidé v Česku začali klást mnoho otázek. Na jejich zodpovězení však dosud nebylo dost času ani klidu. Na následujících dvou stranách jsme se pokusili na osm základních otázek odpovědět. U některých problémů a „záhad“, na jejichž vyřešení a vysvětlení budeme ještě dlouho čekat, jsme se pokusili alespoň shrnout v tuto chvíli dostupná fakta.
1. Mohli experti včas předpovědět katastrofu?
Po katastrofálních záplavách, které v létě roku 1997 pustošily Moravu, začali hydrometeorologové vylepšovat své technické vybavení. Počítačové matematické modely pro předpověď počasí jsou nyní dokonalejší. Odborníci dokážou také lépe spočítat, kolik vody kudy poteče, když dlouho a hodně prší. Všechno má však své meze. Voda mnoho přístrojů zničila, rozsah záplav navíc postavil na hlavu zkušenosti z minulých povodní.
2. Jaké množství chemikálií uniklo?
V uplynulých dvou týdnech se pod vodou ocitlo hned několik chemických závodů. Zástupci Spolany Neratovice tvrdili, že jsou připraveni na stoletou vodu. Přišla větší. Když odešla, vzala s sebou desítky tun chloru a dosud přesně nespočítaná množství dalších chemických látek. Firma však zpočátku nebyla ochotná rychle zveřejňovat pravý stav problému. Spolana ale nebyla jedinou firmou, ze které unikly nebezpečné chemikálie.
3. Proč byly Metly zničeny?
Metly a Předmíř - dvě malé obce na Strakonicku. Té první se začalo přezdívat jihočeské Troubky. Voda z rybníků smetla ve vsích mnoho domů, v Metlech zahynul jeden člověk. Dalo se takové katastrofě předejít? Někteří starousedlíci se domnívají, že ano. Stačilo prý včas prokopat hráz jednoho z rybníků.
4. Proč přehrady včas nevypouštěly vodu?
Přehrady na Vltavě mnozí pokládali za dostatečnou pojistku proti jakkoliv silným záplavám. Ukázalo se však, že vltavská kaskáda takovou schopnost nemá. Spory se v současné době vedou především o to, zda nebylo možné začít přehrady vypouštět dříve a alespoň trochu zmírnit dopad velké vody na města a vesnice.
Možným porušením zákona se v této souvislosti zabývá i česká policie.
5. Mohlo se pražské metro ubránit?
Některé části pražské podzemní dráhy prý byly stavěny tak, aby odolaly i důsledkům zničení vltavské kaskády. Ta zůstala stát, metro však mělo třetinu stanic pod vodou. Hlavní diskuse se nyní točí kolem toho, zda mohly být škody menší, či kdo a kdy měl zavřít jaká vrata a nezavřel.
6. Co vlastně věděl pražský primátor?
První muž Prahy - Igor Němec. Některé jeho výroky během pár dní zlidověly. Například pozvánka do metra, jemuž zbývalo do zatopení a kolapsu několik hodin. Němec říká, že neměl včas dobré informace, a proto je prý kritika jeho výroků a činů v době povodní neoprávněná. Něco však asi špatně bylo. Vedení jeho strany totiž začíná nahlas mluvit o tom, že není dostatečně silným primátorem. Je tedy zřejmé, že pro Igora Němce budou povodně znamenat mocenský ústup.
7. Bylo možné zachránit zvířata v zoo?
V pražské zoologické zahradě uhynuly kvůli povodním desítky zvířat. Příběhy smutných konců několika z nich zná dnes téměř každý.
Zaměstnanci zahrady dělali podle svého šéfa, co mohli. Kdyby prý bylo včas zřejmé, jak velká voda přiteče, podařilo by se evakuovat všechna zvířata.
8. Mohly bariéry ochránit Kampu?
Pražská Kampa téměř celá zmizela pod vodou. Magistrát, památkáři a vodohospodáři se teď hádají, zda tomu šlo předejít. Hovoří se hlavně o zátarasech, díky kterým zůstalo „v suchu“ Staroměstské náměstí na pravém břehu Vltavy.
