Povodeň století: Zaplněná nábřeží a fronty na chleba. Přečtěte si reportáž z Prahy krátce před katastrofou

Čtěte speciál 20 let od povodní Dobové články z Lidových novin, reportáže, osobní vzpomínky... Více ZDE

Pro někoho noční můra, pro jiného velkolepé divadlo. Tak vypadalo včera čekání na stoletou nebo snad tisíciletou vodu v Praze. Snad všechna volná nábřeží obléhají lidé. Našinci i turisté, s fotoaparáty i bez, rodiče s dětmi a dokonce i důchodci o holi. Přilákala je nezvyklá podívaná na Vltavu dvacetkrát mohutnější než jindy. Živnostníci v centru ale řeší jiné starosti. Mezi „povodňovými výletníky“ tahají pytle s pískem a utěsňují dveře obchodů.

Celé město se ze dne na den proměnilo. Už v noci se z centra rozléhaly sirény a hlasy z tlampačů. Evakuace těch nejohroženějších míst.

I ráno vypadalo jinak než obvykle. Příklad z mnoha: ulice Na Stírce, centrum Kobylis položené vysoko nad řekou. Přesto, že tam žádné nebezpečí nehrozí, před pekařstvím a potravinami stojí od rána výhradně ženy dlouhou frontu na chleba.

Doprava je podivuhodně řídká, ale často bezohledná. Auta projíždějí i na červenou. Některé tramvajové linky jezdí, jiné suplují autobusy. Hromadná doprava ale funguje.

Na Florenci už je znát přípravy na velkou vodu. Stanice metra je uzavřená a chrání ji protipovodňové zábrany z plechových tabulí.

V Masné ulici dopoledne zavírají potraviny. „Ještě dvě balené vody a dost. Zavíráme, ať nás to tu nevytopí,“ vyhání poslední zákazníky s úsměvem prodavačka.

Dlouhou ulicí projíždí zrezivělá škodovka plná jakéhosi zboží a tašek. Řídí ji Vietnamec stěsnaný na místě řidiče. Jeho čtyři krajani běží vedle auta a nervózně pokřikují v rodném jazyce. Jejich strach kontrastuje s bezstarostnou zvědavostí turistů. Je krátce před polednem a do ohlášené padesátileté vody zbývají dvě hodiny.

Bizarní podívanou skýtá i Staroměstské náměstí. Před orlojem se tísní přinejmenším tisícovka turistů. O padesát metrů dál přitom lidé rychle a nervózně plní pytle z obrovské hromady písku, kterou přímo na náměstí složili záchranáři.

Hodinu před první kulminací povodně se na mostě Legií tísní tisíce lidí. Je dokonce těžké sehnat i výhled u zábradlí mostu.

5 fotografií

Z nábřeží vedle Národního divadla se stalo korzo. Rašínovo nábřeží vzdálené jen přes křižovatku je uzavřené a plné hasičů a vojáků. Zpevňují se protipovodňové stěny. V půl třetí, kdy na vystavené zábrany u Novotného lávky už tlačí půl metru vzduté vody, policie Čechův most pro veřejnost uzavírá. „Kvůli bezpečnosti, tramvajím a těžké technice,“ vysvětluje jeden z policistů.

Davy se jen přesunují na nábřeží. Stále se zdá, že je dost času utéci. K okraji nábřeží chybí od hladiny pořád ještě metr. U jednoho pilíře mostu Legií se už ale kupí podivné trosky. Vyčuhuje z nich potrubí a jakási stržená střecha. Ve vodě plavou barely, kmeny stromů a větve. Před barem Duende v ulici Karolíny Světlé postává rozesmátá partička. V baru prožili celou noc a je to na nich znát. Usměvavá blonďatá dívka tu stojí se záchranným kruhem kolem krku a panákem vodky v ruce. O chvíli později krizový štáb na magistrátu oznamuje, že stoletá voda přiteče na Prahu v podvečer. Čekání se ještě protáhne a nikdo stále neví, co bude na jeho konci.