Rozpad ČeskoslovenskaSeriál Rozpad Československa k 30. výročí rozdělení republiky mapuje události před 30 lety a připomíná málo známá fakta. Autor seriálu, historik Jan Rychlík – mimochodem přímý účastník tehdejších vrcholných státoprávních jednání - nás provede bouřlivým obdobím začátku 90. let, jež vedlo k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.  |
V České republice s přehledem zvítězila koalice ODS/KDS (málo významná Křesťanskodemokratická strana), jež se snažila voliče oslovit heslem buď funkční federace, nebo rozdělení Československa na dva státy. ODA sice neuspěla ve volbách do Federálního shromáždění, ale těsně prošla do České národní rady. Dalšími parlamentními subjekty se staly Levý blok, opírající se o KSČM, ČSSD, pravicově populističtí Sládkovi republikáni, konglomerát malých stran pod hegemonií někdejších národních socialistů s názvem Liberálně-sociální unie a KDU-ČSL. Moravisté z HSD-SMS se rovněž těsně dostali jen do ČNR. Dosavadní vládní česká politická síla – Občanské hnutí – ve volbách propadla.
Jasným vítězem voleb na Slovensku se stalo Mečiarovo HZDS, jehož program obsahoval v sociální oblasti nejrůznější populistické fráze, v státoprávní oblasti pak vágní a v praxi vzájemně se vylučující požadavky o svrchovanosti a zachování společného státu s Čechy. Následovaly Strana demokratické levice (SDĽ), KDH, separatisté ze SNS a koalice maďarských stran. Sociálnědemokratická strana na Slovensku (SDSS) se dostala jen do Sněmovny národů, jedno její křeslo obsadil Alexander Dubček.
