Rozpad ČeskoslovenskaSeriál Rozpad Československa k 30. výročí rozdělení republiky mapuje události před 30 lety a připomíná málo známá fakta. Autor seriálu, historik Jan Rychlík – mimochodem přímý účastník tehdejších vrcholných státoprávních jednání - nás provede bouřlivým obdobím začátku 90. let, jež vedlo k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.  |
Od uzavření politické dohody v červnu 1992 se Československo začalo vlastní dynamikou rozpadat; 24. června byla ustavena nová slovenská vláda Vladimíra Mečiara, do níž vstoupila i SNS a která se mohla navíc částečně spolehnout i na určitou podporu ze strany SDĽ. O den později se konstituovala nová Slovenská národní rada, jejímž předsedou se stal někdejší federální generální prokurátor Ivan Gašparovič (HZDS). Předsedou České národní rady se stal předlistopadový disident – brněnský spisovatel Milan Uhde (ODS).
Nové Federální shromáždění se ustavilo 25. června a jeho předsedou byl poslanci zvolen místopředseda HZDS Michal Kováč. Druhého července vznikla i česká vláda složená z koalice ODS/KDS, KDU/ČSL a ODA pod předsednictvím Václava Klause. Týž den jmenoval Václav Havel tzv. udržovací federální vládu Jana Stráského s omezeným počtem ministrů, jejímž cílem bylo postupně rozdělit federaci s tím, že výkonná moc se přesunula k vládám národním. Podobně i Federální shromáždění začalo přijímat jen zákony, jichž bylo třeba k demontáži společného státu, ostatní legislativní činnost již připadla národním radám.
