Století ČSRLidovky přináší sérii textů z knihy vedoucího grafického studia a občasného autora Lidových novin Štěpána Korčiše. V historické publikaci Století ČSR přibližuje čtenářům historii ČSR v datech, souvislostech a právě například ve výše publikovaných příbězích. Více o knize na www.stoleticsr.cz.  |
Sarajevská rozbuška ke světové válce
Konci 19. a začátku 20. století se říkalo belle époque – krásné časy. Kvetl průmysl, technika, ekonomika, kultura, demokracie. Snad by se dalo mluvit i o „blahobytu“ a míru v mezistátních vztazích. Velmoci včetně Rakouska-Uherska nezažily větší válku už od 80. let 19. století.
Vše však směřovalo k velké válce. Na kontinentu se vytvořilo několik silných mocností, které se vývojem, často válkami v nedávné i starší minulosti (zejména německo-francouzské války 1870–1871, jež znamenaly konečné sjednocení Německa a zmrazení jeho vztahů s Francií), rozdělily na mocenská a vojenská spojenectví. Zjednodušeně na dva bloky – Trojspolek (sílící a ambiciózní Německé císařství, Rakousko-Uhersko a Itálie) a jeho protiváhu – státy Trojdohody (Francie, Velká Británie a Rusko).
Tyto mocnosti se snažily prosadit jak územně, tak vlivem. V Evropě i ve světě. Achillovou patou Evropy pak byl Balkán, vystoupivší z područí Osmanské říše. Vedle soupeření Rakouska-Uherska a Ruska o vliv tam také soupeřily místní státy – hlavně Bulharsko a Srbsko – o postavení hegemona v regionu.
