1918: jako za časů Jiříka z Poděbrad
O volbu v pravém slova smyslu se ale ani nejednalo. Výsledek byl českými a slovenskými politiky předem ujednán a poslanci na návrh Karla Kramáře jednohlasnou aklamací potvrdili v čele nového státu T .G. Masaryka.
Návrat z Ameriky představoval triumfální počátek Masarykova prezidentského působení. Staré rozmíšky byly zapomenuty a osoba prezidenta „povznesena byla ... nad všechny stranické zájmy a spory do jakési posvátné výše, takže když dne 21. prosince 1918 vrátil se z ciziny, byl již s netrpělivostí očekáván“.
Na pražském nádraží jej přivítal spisovatel Alois Jirásek se slovy díků za osvobození vlasti ze 400leté poroby a jeho volbu přirovnal k volbě Jiříka z Poděbrad, kdy „mnozí plakali pro radost, že vyšli z moci německých králů“ – v čele českých zemí po téměř pěti staletích opět stanul Čech. Kromě české a slovenské národní hymny zazněla z pražského Žižkova píseň Kdo jste boží bojovníci a symbolika navozující zdání kontinuity režimu s husitskou epochou tehdy byla téměř všudypřítomná.
