Každý ze tří dosavadních českých prezidentů si zkusil vyboxovat vlastní prostor, což je i s ohledem na vysokou symbolickou hodnotu tohoto úřadu očekávatelné. „Všichni tři byli v pokušení vybočovat z role klasického ústavního prezidenta v parlamentní republice. Ale u každého to bylo z jiných důvodů a mělo to trochu jinou podobu,“ říká ústavní právník Jan Kysela.
Peníze a zákony
K mimořádně významným pravomocem patří vliv na podobu vlády a složení České národní banky (ČNB). Miloš Zeman do čela měnového regulátora poslal svého vysloužilého premiéra úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka a nynějšímu ministerskému předsedovi Andreji Babišovi (ANO) už stihl sdělit, že při druhém pokusu bude chtít garanci většiny. Na zbytek sněmovních stran hodlá vyvíjet tlak tím, že nechá Babišův tým v demisi tak dlouho, dokud se s ním někdo nedohodne na nové vládě.
Voliči rozhodnou, jestli obě hřiště zůstanou Zemanovi, nebo se jich ujme nový muž. V každém případě bude pozice hlavy státu ve zrodu kabinetu klíčová, než vláda získá důvěru. Nejdřív přijde pověření ke skládání vlády, pak jmenování premiéra a teprve pak celé vlády. To může zabrat řadu měsíců a od 8. března si Hrad převezme nová hlava státu.
V průběhu pětileté lhůty, jež je prezidentovi vyměřena, nadejde čas na kompletní obměnu sedmičlenné rady ČNB. Společně s obsazováním vedení Ústavního soudu jde o nejzřetelnější nástroj, jímž může Hrad ovlivňovat směřování země – měnovou politikou a závazným výkladem zákonů.
Už letos v prosinci vyprší termín oběma viceguvernérům, v předposledním roce vlády pak nově zvolený prezident určí i nového guvernéra.
Na rozdíl od ČNB se v příštích letech do Ústavního soudu sahat nebude, mandáty jeho představitelů vyprší až ve druhé polovině roku 2023. To, že je to prezident, kdo posílá lidi do vedení těchto institucí, automaticky neznamená, že mu jdou na ruku. V souvislosti s kroky ČNB byl Zeman velkým kritikem a nepřítelem řízeného oslabování koruny, přesto se rada v čele s Rusnokem této politiky nějaký čas držela.
Prezidentské pravomoci dopadají i do dalších složek justice, nejenom na brněnské strážce ústavy. Na konci letošního září vyprší funkční období předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi i místopředsedovi Michalu Mazancovi.
O Baxovi se uvažuje jako o příštím předsedovi Ústavního soudu, ale jeho přesun musí nutně počkat buď na konec mandátu Pavla Rychetského, případně na jeho rozhodnutí, že odejde do důchodu předčasně. A rozhodně platí, že prezident potřebuje dohodu se Senátem, protože ten jeho návrhy na jmenování musí odsouhlasit. Například Václav Klaus přestal ke konci své hradní vlády ústavní soudce jmenovat, protože se mu nechtělo s horní komorou vyjednávat kompromis. Soud byl tak dlouho nekompletní, byť usnášeníschopný, a do plného stavu ho uvedl až Zeman.
V součinnosti se sněmovnou se uskuteční ještě výběr šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu, Miloslavu Kalovi skončí funkční období v březnu 2022. Poslanci vyberou nominanta a prezident pak vybranou osobu jmenuje. Záleží na jeho naturelu, jestli svoji roli pojme jako formální, nebo se pustí do vyšší míry aktivity a bude například blokovat jméno, které by se mu nezdálo.
Kdo pojede do zahraničí
Pravomocí, která vyžaduje vysoký stupeň smíru mezi vládou a hradním pánem, je jmenování velvyslanců. Navrhuje je prezident, vláda schválí a prezident pak jmenuje, to všechno ve vyhrazeném režimu. V praxi se vše domlouvá diskrétně předem, protože jde o vztahy s cizinou.
Diplomatický stroj se zadrhl, když byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a prezidentem Zeman, vzájemně blokovali svoje nápady, a velvyslanci přesluhovali. Kola se rozběhla hladčeji až s příchodem Lubomíra Zaorálka (ČSSD). V příštích pěti letech přitom dojde na střídání na významných ambasádách – v Německu, Francii či USA.
Na neformální úrovni bude důležitá prezidentova geopolitická orientace, protože vláda musí brzy rozhodnout o dostavbě Temelína. Jde o vysoce lukrativní zakázku, za jejíž získání se lobbuje na úrovni nejvyšších státních představitelů. V minulosti měly zájem Francie, USA či Rusko.
PRAVOMOCI, JEŽ NOVÁ HLAVA STÁTU VYUŽIJE
■ 1. Česká národní banka
– v průběhu pěti let se obmění celá rada ČNB
■ 2. Nejvyšší správní soud
– letos na podzim nastane výměna předsedy i místopředsedy
■ 3. Nejvyšší kontrolní úřad
– prezident úřadu skončí v březnu 2022, nového nominuje sněmovna a jmenuje hlava státu
■ 4. dostavba Temelína
– o tom, kdo zaplatí rozšíření jaderné elektrárny a kdy přesně začne, rozhodne vláda. Diplomatická role prezidenta se aktivuje při zadání zakázky na samotnou dostavbu.
■ 5. Velvyslanci
– v průběhu pěti let mandátu nové hlavy státu by se měli střídat v Německu, Francii i USA
■ 6. Vláda
– nynější prezident ještě napodruhé pověří Andreje Babiše jednáním o vládě, ale jmenovat premiéra a kabinet už bude nejspíš ten nový
