BRNO Ostraha některých památek a kulturních objektů už bude kvůli úsporám zajištěna hlavně tím, že v nich bydlí jejich správci. Na hlídače budov s cennými sbírkami nezbývá, musí je nahradit elektronika zapojená však na často vzdálené policejní stanice.
I takový je dopad úspor v kultuře. Ředitel Moravské galerie Marek Pokorný přiznává, že musí kvůli nižší státní podpoře rozdat asi deset výpovědí. „Příspěvek klesne o desetinu. Nejde to udělat bez snížení stavu a restrukturalizace,“ říká. Nyní galerie zaměstnává v přepočtu 153 lidí, zbývající si budou muset rozdělit práci těch propuštěných, ale i tak klesne objem peněz na platy. Ke zvyšování vstupného či rušení výstav zatím nechtějí sahat. „To je cesta do pekel, roztočení spirály, klesl by počet návštěvníků,“ dodává Pokorný.
Způsoby, jak uspořit, hledá i Moravské zemské muzeum. Jeho ředitel Martin Reissner předpokládá, že rozpočet pro příští rok bude výrazně snížený. „Šetřit proto budeme jak na provozních výdajích, tak na platech. Vedoucí jednotlivých oddělení již na můj pokyn informovali svoje podřízené, aby počítali se zhruba desetiprocentním snížením,“ uvedl Reissner.
O propouštění ale na rozdíl od galerie neuvažuje. „Podle návrhů dávám dohromady jakýsi minimalizovaný plán přežití,“ podotkl Reissner s tím, že krizové varianty obsahují i možnost omezení činnosti v některých prostorách muzea a jejich zakonzervování nebo pronajmutí ke komerčním účelům. Kterých pracovišť by se taková možnost týkala, nechtěl v tuto chvíli upřesnit. Jasné je už v tuto chvíli jedno. „Výstav bude méně a budou trvat déle,“ řekl.
Návštěvníci zřejmě pocítí úspory v maličkostech. Papírové ručníky na toaletách přestanou být samozřejmostí. Pravděpodobně také instituce sníží náklady na svoji propagaci, častěji se budou muset spolehnout na síly vlastních pracovníků než najímání externích firem.
V krušné situaci jsou i památkáři. Ti museli stavy snižovat již v první polovině roku. A také jsou například omezeni v počtu průvodců na hradech a zámcích. „Když ústředí vyhlásilo jako výjimečnou akci kastelánských prohlídek, kdy návštěvníky ve vybrané dny prováděli přímo správci objektů, smáli jsme se. U nás je to pravidelná situace vynucená právě opakovanými škrty,“ svěřila se kastelánka jednoho z jihomoravských zámků.
V nejjistější situaci jsou obvykle městské kulturní instituce, například muzea či divadla. Zatím. Na ty škrty začnou ještě více dopadat se schvalováním rozpočtů na radnicích letos na podzim.
A ještě existuje skupina, která má relativní jistotu: ti, kteří se starají o projekty placené zcela nebo z větší části z evropských prostředků. Je to například rekonstrukce Jurkovičovy či vládní vily v Brně nebo vybudování a zprovoznění Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně za čtvrt miliardy korun. V jeho rámci vzniknou v areálu bývalých kasáren v Brně-Řečkovicích také dvě velké trezorové místnosti zahrnuté do programu Modrý štít pro případné umístění předmětů mimořádné kulturní a historické ceny ze států zasažených válečným konfliktem, živelní pohromou či obrovskou havárií.
***
KDO MUSÍ ŠETŘIT Škrty jdou do milionových sum
Například Moravské zemské muzeum musí ročně ušetřit asi deset milionů korun a podobně jsou na tom i další instituce patřící pod ministerstvo kultury. Na jižní Moravě je jich přitom po Praze nejvíc – patří k nim i Technické muzeum v Brně, Moravská galerie, Muzeum romské kultury či Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Například romské muzeum se má podílet na vzniku nového centra v bývalém cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu. Ministr školství Josef Dobeš sice slíbil uvolnit potřebné peníze, nyní ale jeho podřízení nevylučují, že to nemusí být celých uvažovaných sedmdesát milionů korun.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno