Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Šetřte vodou, ať zbude na cukr

Česko

Třikrát z vědy: vodní počty v potravinách, inspirace kapradím a káva jako nová zbraň proti hmyzu

VĚDNOHUBKY

Vědci si někdy dávají zvláštní otázky. Například kolik vody je potřeba na výrobu takového množství cukru, které koupíme za jeden dolar? A kolik vody se spotřebuje na mléko nebo na žrádlo pro domácí mazlíčky ve stejné ceně? Odpovědi dává studie vědců z Carnegie Mellon University v Pittsburghu, uveřejněná koncem března v časopisu Environmental Science & Technology. Jde o první souhrnný výzkum dokumentující spotřebu vody v americkém průmyslu a zemědělství, který pracuje se solidními daty. Doposud byly k dispozici pouze neúplné a zastaralé odhady podle databáze Amerického statistického úřadu z roku 1982.

Tým Chrise Hendricksona dlouhodobě sledoval 400 největších „žroutů“ vody od výroby až po služby a dospěl k zajímavým faktům. Ukázalo se, že nejvíce vody nespotřebuje produkce výchozích surovin, ale mnohem více H2O pohltí průmyslové zpracování a poté balení a doprava zboží do supermarketů. Například cukr v ceně dolaru „obsahuje“ asi 1000 litrů vody. Z toho necelých 30 padne na pěstování a 970 na zpracování, rozvoz apod. Krmení pro psy a kočky spotřebuje 760 litrů vody, z toho 260 na produkci surovin a 500 na to ostatní. A mléko v ceně jednoho dolaru má v sobě 560 litrů vody, z toho kráva jako „výrobní jednotka“ spotřebuje pouhé tři litry, vše ostatní použije člověk na zpracování mléka, jeho balení a na dopravu. Cílem studie je ukázat, jaké články řetězu, začínajícího někde na poli a končícího u zákazníka, lze potenciálně vylepšovat nápady a novými technologiemi pro efektivnější využití vody.

Lidové léčitelství někdy inspiruje vědce i k objevům. To je případ stromovité kapradiny Cibotium, rostliny původem z jihovýchodní Asie. Ve Vietnamu je velice oblíbená mezi léčiteli, nyní vědci zjistili pozoruhodnou schopnost této rostliny. Vyrábí látku velmi vhodnou pro léčbu osteoporózy. Řídnutí kostí, jak se této chorobě laicky říká, postihuje na celém světě desítky milionů lidí. Tajemství pevných kostí spočívá v rovnovážném působení dvou typů buněk; jedna – osteoblast – staví v kostech nosné trámky, druhá – osteoklast – je demontuje.

Jak uvádí časopis Journal of Natural Products, tým Jung Ho Kima sérií pokusů prokázal, že látka z kapradiny druhu Cibotium barometz blokuje činnost 97 procent destrukčních buněk. Zatím jen v laboratorních miskách, ale směr je to nadějný.

Hrášek a fazole si vytvořily přirozenou obranu proti hmyzím škůdcům. Zabíjejí je pomocí bílkovin z kategorie globulinů. To je známo už dlouho. Když brazilský vědec Paulo Mazzafera se svými kolegy objevil podobné bílkoviny v kávových zrnech, bylo celkem logické, že je vyzkouší ke stejnému účelu. Ke svému údivu zjistili, že i nepatrné množství globulinu získaného z kávových zrnek pozabíjí více než polovinu larev brouka nosatce. Jednoho z hlavních škůdců v obilných lánech.

Brazilští vědci oznámili tento objev v článku zveřejněném v březnovém vydání Journal of Agricultural and Food Chemistry. Podle jejich názoru by tak farmáři mohli dostat za nějakou dobu nového spojence v boji proti hmyzím škůdcům. Perspektivně totiž chtějí vědci vkládat gen pro tvorbu „kávového“ globulinu do dědičné výbavy obilovin. Pšenice, žito a další by si tak vyráběly ve svém těle vlastní zbraně a farmáři by nemuseli vyjíždět do polí s nádržemi plnými jedovatých látek na hubení hmyzu. Za jak dlouho k tomuto zlomu v boji se škůdci dojde, závisí nejen na vědcích, ale také na tom, jak vytrvale budou tuto variantu boje blokovat zelení aktivisté.

O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...