Společným tématem pro zástupce Úřadu vlády, ministerstva spravedlnosti, advokáty i studenty právnických fakult během úterní konference s názvem „Obtěžování na pracovišti“ byly pojmy jako sexuální obtěžování, mobbing, bossing, šikana, staffing či chairing (co jednotlivé pojmy znamenají, najdete v boxu níže - pozn. red.)
Formy nežádoucího chování na pracovišti:
|
Většina z těchto pojmů sice není právně ukotvena, čísla ovšem hovoří poměrně jasně v tom, že jde o důležité téma. A to nejen pro právníky. Průzkum Univerzity Palackého před třemi lety ukázal, že více než 12 procent pracujících je na pracovišti obtěžováno či šikanováno.
Subjektivně se však cítí být obětí až čtvrtina pracujících. „Jde o velice aktuální téma, ombudsmanka často řeší podněty související s obtěžováním zaměstnanců,“ začala s vyprávěním jedna z přednášejících z Právnické fakulty Masarykvy univerzity Iva Fellerová Palkovská.
Záhy se ale debata stočila k právním pojmům a české legislativě. Cílem diskuse je poučit právně vzdělané lidi o praktické ochraně zaměstnanců a řešení konkrétních situací. Přednášku si vedle právníků ale vyslechl třeba i muž na vysokém postu ve společnosti zaměstnávající až osm stovek zaměstnanců.
Pokud jde o sexuální obtěžování, tam je jasně viditelná nerovnost mezi oběťmi z řad mužů a žen. Čísla ukazují, že jde o 13 procent žen a „pouhá“ čtyři procenta mužů, třebaže je i tento počet alarmující.
V případě diskriminace ve formě sexuálního obtěžování není na rozdíl od jiného typu šikany významné srovnání, jak je zacházeno s ostatními zaměstnanci. „Řeší se pouze to, zda byl či nebyl zaměstnanec či zaměstnankyně obtěžován a zda toto obtěžování mělo sexuální podtext,“ sdělila před publikem Fellerová Palkovská.
To ale bývá často problematické. „Málokdy má oběť důkazy, většinou k obtěžování dochází v nepřítomnosti dalších lidí, bývá tedy problém dokázat, že k němu došlo,“ říká Barbara Kubátová z kanceláře ombudsmanky.
V takovém případě musí být totiž naplněna objektivní i subjektivní stránka skutku. „Čím méně jasná je objektivní stránka (tedy to, co by průměrný člověk považoval v obdobné situaci za pokořující, nežádoucí či nevhodné - pozn. red.), tím větší je požadavek, aby byl vyjádřen nesouhlas ze strany obtěžovaného,” uvedla Kubátová.
Možnou obranou pro obtěžované mohou být audionahrávky, třebaže si mnozí mohou myslet, že nejsou přípustné. „Nahrávat druhou osobu je sice možné jen se souhlasem nahrávaného, ovšem v situaci, kdy člověk je nahráván z pozice zaměstnance či zaměstnavatele, ne jako ‚obyčejného‘ člověka, jsou audionahrávky přípustné při obraně slabší strany,“ vysvětlila Fellerová Palkovská. Nahrávky mohou podle ní leckdy dobře posloužit a soud by je neměl odmítnout.
Psychopati ve firmách
I další čísla hovoří o nežádoucím fenoménu. Podle statistik totiž působí zpravidla v horních patrech managementu takzvaní firemní psychopati. „Těch je až dvacetinásobný výskyt oproti výskytu v běžné populaci,“ řekla Fellerová Palkovská. V tu chvíli jako by se všichni posluchači za nejistého smíchu rozpomněli na některého ze svých kolegů. „Možná jste se s tím už setkali, jde v podstatě o každého pátého manažera,“ líčí dále.
Kdo bývá naopak nejčastější obětí obtěžování, nejen toho sexuálního, na pracovišti? „Je to zaměstnanec ve veřejné sféře, s vysokoškolským vzděláním, průměrný věk bývá kolem 42 let,“ líčí s odkazem na statistiky právnička Kubátová. Dodává, že oběť mobbingu se velmi často jeví být viníkem situace.
Zaměstnanci mají několik možností proti obtěžování na pracovišti. Mohou se rozhodnout buď pro antidiskriminační žalobu, žalobu na ochranu osobnosti, žalobu na náhradu škody a nemajetkové újmy, či pro přestupkové řízení nebo trestní řízení.
Poslední možnost se ale týká spíše krajích případů. „To například když dojde na omezování osobní svobody, útisk, pomluvu, nebezpečné pronásledování či sexuální nátlak, případně znásilnění,“ stojí v materiálech veřejné ochránkyně práv.
Když se člověk chce pustit do soudního sporu, měl by si dle právniček nashromáždit důkazní materiály. Tomu ve zkratce říkají „inventura útoku“. Může jít například o mailovou komunikaci,
