Po vážných deskách Wildflower a Detours se zpěvačka, která na rozdíl od většiny svých kolegyň zní (a soudě dle bookletu i vypadá) mladě, ačkoliv jí táhne na padesát, rozhodla, že si trochu zatančí. V tandemu se spolehlivým kytaristou a producentem Doylem Bramhallem II, kterého jí přihrál Eric Clapton, složila písničky, v nichž slyšíme ozvěnu legendárních singlů ze soulového vydavatelství Stax. Ne náhodou se v titulu cédéčka objevuje Memphis – firma Stax Records se svými hvězdami Otisem Reddingem a Wilsonem Pickettem patřila k hlavním memphiským atrakcím.
Neposedná dechová sekce a rozhoupané melodie s chytlavými refrény jdou dobře dohromady se svěžím pěveckým projevem, patřícím do téže kategorie jako sexy broukání Suzanne Vega nebo countryrockové hárání Neko Case. „Chtěla jsem zkusit napsat něco jednoduchého a pozitivního,“ přiznává Sheryl Crow a nutno říci, že po období písničkářských reakcí na společenské změny, které se nevyhnuly ani jí, jde o vítanou změnu.
Od úvodní vypalovačky Our Love Is Fading skutečně nechceme nic jiného, než aby nás těch pár minut nesla na své prosluněné vlně. Jindy by to možná bylo málo, v tomhle nekonečném létě ale každý takový popěvek pomáhá stejně jako točená zmrzlina nebo točené pivo. Tenoučký tón foukací harmoniky v písni Say What You Want připomíná letní vánek a skladba Summer Day má nejteplejší roční období přímo v názvu.
Mejdan s Michaelem Na kouzlo starých zašlých časů memphiského soundu se chytilo pár vzácných známých v čele s kytaristou skupiny Rolling Stones Keithem Richardsem, jenž si přišel zajamovat do uvolněného reggae Eye To Eye. Žádný z hostů se ale na albu nedere do popředí, dokonce ani Justin Timberlake, který si překvapivě zazpíval vokály v coververzi dávného hitu Terence Trenta D’Arbyho Sign Your Name. (Když už jsme u toho, na baskytaru zde hraje bratranec Wyclefa Jeana, uznávaný haitský producent a hudebník Jerry „Wonda“ Duplessis.)
Posledním z nečekaných spolupracovníků Sheryl Crow se stal písničkář Citizen Cope, jenž bývá považován za druhého Marvina Faye a který se prvně výrazněji projevil na Santanově desce Shaman. Na CD 100 Miles From Memphis si zazpíval ve vlastní písni Sideways. Široký rozptyl zúčastněných hráčů naznačuje, že soulová škatulka je v případě tohoto projektu pouze orientační. Ve skutečnosti Sheryl předvedla svůj obvyklý mix bluesrocku, soulu, folku a country, snad jen s větším elánem a chutí pořádně to roztočit.
A také že to roztočila: v bonusové písničce I Want You Back, což není nic jiného než notoricky známý šlágr skupiny Jackson Five, ve kterém kdysi exceloval malý Michael Jackson. Je až neuvěřitelné, jak moc se hlas osmačtyřicetileté bělošky podobá hlásku desetiletého černouška. A kdyby se snad někdo podivoval, co ti dva probůh mají společného, pak vězte, že (slovy Michala Malátného) jistá paralela by tu byla. Když totiž Jackson koncem osmdesátých let vyrazil na veleúspěšné turné k desce Bad, křoví mu na scéně nedělal nikdo jiný než dlouhonohá pětadvacítka Sheryl. Od těch dob jí už, pravda, přibylo pár vrásek. Jejímu zpěvu se ale naštěstí zestárnout nepodařilo.
***
Sheryl Crow: 100 Miles From Memphis
A & M Records / Universal Music 2010
O autorovi| MICHAL BYSTROV, Autor je hudební publicista
