ŠTĚPÁNKA STROUHALOVÁ Věřte nebo ne, domácí rukodělné práce, které v dobách socialismu zachraňovaly šatník lecjaké slečny či paní, slaví velký návrat. Stačí se podívat na módní mola – jsou dnes hand made prvků plná: ručně pletené svetry, batikované šály, háčkované čepičky, to všechno je v souladu se současnými trendy.
Nevím, jak jste na tom vy, ale mě dodnes jímá hrůza při vzpomínce na originální červené kalhoty upletené před pětadvaceti lety na domácím pletacím stroji, kterých mě zbavila až umně vystřižená díra na koleni jako důsledek předstíraného pádu.
Jenže dnešní mládež nechodila doma v kousavých svetrech či podomácku spíchnuté tesilové šatovce, takže jim při pohledu na rukodělnou módu žádná husí kůže nenaskakuje. A tak se s radostí odlišují od šedé masy po svém – v pestře pletené čapce, s plátěnou kabelou pošitou zajímavými detaily nebo třeba v háčkovaném topu a sukni spíchnuté ze starých džínů.
„Pokud má domácí šití v rodině tradici, pak si mnohé dnešní slečny také samy vyzkoušejí něco ušít. Poměrně silnou skupinu našich čtenářek představují i dívky, které touží stát se návrhářkami. Koneckonců je to lákavá a dobře medializovaná profese,“ říká Eva Coufalová, šéfredaktorka české verze časopisu Burda. Vypadá to tedy, že domácí šití, pletení a jiné rukodělné práce zdaleka nejsou na vymření. „Je to hodně lokální záležitost. V Praze lidé obecně trpí nedostatkem volného času, naopak v menších městech a na venkově se mohou koníčkům věnovat více, ale zase se tam například hůř shánějí hezké látky nebo pletací příze. Občas to vyžaduje značné úsilí,“ vysvětluje Eva Coufalová. Jak Břetislav ušil mamince sukni Co naše zručné ženy i muže vede k tak pracnému trávení volného času? Dřív to byla nutnost – v obchodech bylo málo zboží, a když jste nechtěli nosit konfekci, která neslušela téměř nikomu, nezbylo než naučit se šít. Dnes je to jiné. Obchody přetékají zbožím, ale chybí originalita. Model z časopisu pak ženy inspiruje k experimentování třeba s jinou látkou nebo detaily. Vzniklo nové hobby.
Zajímavé je, že už nešijí jen ženy.
„Jeden z nich výrazně zabodoval i v soutěži o nejkrásnější model, kterou pravidelně pořádáme,“ vzpomíná šéfredaktorka Burdy. „Pan Břetislav Brablec z Prostějova se se svým originálním a precizně ušitým oblekem prosadil i v mezinárodním finále v Baden-Badenu. Je to mimořádně šikovný člověk, který se sám naučil šít podle časopisu. A začal tak, že ušil sukni mamince.“
Větší oblibě se dnes kromě šití opět těší i další rukodělné techniky.
„Zdá se, že ženy se odklánějí od tradičnějších technik a přiklánějí se k novým a zajímavým technikám, především z oblasti home deco. Hodně populární je například jednoduchá a efektní technika zvaná decoupage (ubrouskování), malby na sklo a porcelán,“ objasňuje šéfredaktorka časopisu Praktická žena Jiřina Köppelová.
Móda je kouzlu a půvabu ručních prací více než příznivě nakloněná. V žádné nové sezoně nechybí kolekce inspirovaná etno vlivy z celého světa, které přinášejí bezkonkurenční studnici nápadů. Touha po autentickém vzhledu pak inspiruje i k domácí kreativitě.
Nemusíte být hned za indickou mahárání v hedvábném sárí, stačí, když si právě pomocí kreativních časopisů osvojíte nějakou novou techniku a navléknete si třeba originální bižuterii.
Jak říká Jiřina Köppelová, velký návrat slaví také háčkování, které se používá především k vytváření módních doplňků – různých broží, kokard, šál, čepiček a kloboučků. Háčkují se ale i halenky, tílka, trička a šaty.
Svět mimo práci „Ruční práce jsou jiný svět. Pokud člověk celý den pracuje na počítači, je fajn, když přijde domů a tam se věnuje třeba vlastní železnici, kaktusům – nebo právě šití a pletení. Abychom skutečně a kvalitně žili, musíme měnit činnosti. Lidé, kteří se věnují jenom jedné aktivitě, vyhoří, dostávají se do depresí a nakonec je nebaví už vůbec nic,“ vysvětluje přínos rukodělných koníčků psycholog Jeroným Klimeš.
A jak dodává Eva Coufalová, domácí tvořivost, tedy chuť vytvářet něco hezkého a užitečného vlastníma rukama, souvisí také s celkovou náladou ve společnosti. Nespokojenost a naštvanost podle ní přímo vybízejí k tomu, aby se lidé od vnějších záležitostí, které nemohou ovlivnit, stáhli víc do soukromí a pustili se do něčeho, co jim udělá radost a potěší jejich blízké.
Ať už jsou důvody jakékoli, všechno nasvědčuje tomu, že i naše uspěchaná doba přeje hmatatelné, někdy velmi pracné tvořivosti a hand made hned tak ze světa nezmizí.
