Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Šílené rozhodnutí, komentují Ústavní soud poslanci

Česko

  17:52aktualizováno  18:52
PRAHA - Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, který odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb, je podle předsedy ODS Mirka Topolánka velmi neodpovědné.

Mirek Topolánek foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Může podle něj mít zásadní negativní dopad nejen na politický vývoj v zemi, ale i na prohloubení hospodářské krize. Topolánek to uvedl v dnešním tiskovém prohlášení.

Návrh na řešení existuje už roky

Je to krok, jaký se v naší moderní historii zatím nestal, tvrdí jeden ze znalců ústavního práva Jan Filip z brněnské právnické fakulty.

Došlo už u nás v historii k odložení voleb?
V roce 1968, za pověstného pražského jara. Tehdy ale v důsledku rozhodnutí orgánu, který je vyhlašoval, což je oproti současné situaci zásadní rozdíl.

Takže kde mohli ústavní soudci hledat oporu či inspiraci?
Podobný případ najdeme snad jen v Německu. Tam zkracovali volební období právě obcházením ústavy a někteří poslanci si stěžovali, že se tak zasahuje do jejich nároku na nerušený výkon mandátu. A obrátili se na spolkový ústavní soud.

S jakým výsledkem?
Soud ten postup kritizoval, ale vlastně nezasáhl. Odehrálo se tam, přeneseně řečeno, divadlo s vyslovováním důvěry. Bylo to v podstatě dopředu domluveno, aby se mohly vyhlásit nové volby.

Je to tedy paralela s naší současnou situací?
U nás se obešla ústava ne nějakým rozhodnutím, ale tím, že byl přijat ústavní zákon, který vlastně celé období zkrátil, ačkoli to sama ústava neumožňuje. Některé státy mají v ústavě podobné zkrácení umožněno.

Považujete za chybu, že my nikoli?
Máme přesně stanovené podmínky, které s takovou situací nepočítají. Návrh na změnu ústavy z pera senátorů leží v parlamentu už od začátku volebního období, ale je absurdní počítat s tím, že by Poslanecká sněmovna počítala s tím, že by byla rozpuštěna. Možná ani ne tak proto, že by její kompetence převzal Senát, ale proto, že by byla rozpuštěna a i kampaň by všichni vedli za své.     (miš)

 

"Nechci vyzývat k občanské neposlušnosti, toho jsem dalek, ale mám pocit, že tím rozhodnutím se Ústavní soud zařadil, když ne do Guinnessovy knihy rekordů, tak do nějaké knihy absurdit," řekl Topolánek novinářům v Brně.

Kdyby to bylo možné, označil by prý rozhodnutí Ústavního soudu dokonce za protiústavní. Ústava je podle něj psaná proto, aby mohla země demokraticky fungovat. Dnešní rozhodnutí soudu jde podle něj proti této vizi.

Topolánka zaráží také to, že i pro právníky je formulace rozhodnutí soudu nejasná. "Vyzývám tuto instituci, aby co nejrychleji podnikla všechny kroky k vyjasnění situace," uvedl.

Výrok soudu pro ODS podle jejího šéfa nicméně neznamená přerušení volební kampaně. Odklad voleb pokládá Topolánek za absurdní a nedovede si ho představit. Nyní si prý počká na právní rozbory. "Vyzýváme i ostatní politické subjekty, aby spolu s námi hledaly co nejrychlejší řešení," dodal Topolánek.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek se zatím k rozhodnutí soudu nevyjádřil. Ještě dnes ale k tomuto tématu plánuje tiskovou konferenci.

.

Má Ústavní soud jednat o ústavních zákonech?

Ústavní soud není podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka oprávněn odložit vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení říjnových předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Soud tak učinil na základě stížnosti poslance Miloše Melčáka proti zákonu o zkrácení volebního období sněmovny, kterou se nyní hodlá věcně zabývat. Pavlíček ČTK řekl, že odklad voleb by byl protiústavní. Podobně se vyjádřil i ústavní odborník a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský.

"Nemyslím si, že je Ústavní soud oprávněn znemožnit fungování demokratického státu založeného na volbách," uvedl profesor ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. "Aby soud znemožnil volby, je pro mě šokující," dodal. Podle něj není v kompetenci Ústavního soudu posuzovat ústavní zákon, Melčákovu stížnost měl prý rovnou odmítnout. Další postup však Pavlíček nedokáže odhadnout, nevykonat volby je podle něj porušením Ústavy.

Překvapení nad informací neskrýval ani Jičínský. "Nepovažuji toto rozhodnutí, pokud k němu Ústavní soud dospěl, za správné," řekl. Také podle něj jednal soud nad rámec svého ústavního postavení.

Poslanci jsou překvapení

Verdikt Ústavního soudu (ÚS) o možném odkladu předčasných voleb do sněmovny jde podle některých poslanců nad rámec jeho pravomocí. Členové dolní parlamentní komory komentovali v anketě  dnešní rozhodnutí ústavních soudců i jako "šílené" a jako "politickou kalkulaci".

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) věří, že Ústavní soud rozhodne rychle a nebude se stavět do pozice třetí komory českého parlamentu. "Pevně věřím, že v krátké době přijme závěrečné rozhodnutí a volby proběhnou," řekl. Připomněl, že ústavní zákon o rozpuštění sněmovny byl schválen výraznou většinou. Předpokládá, že i to bude mít Ústavní soud na zřeteli.

Za velice nešťastné označil usnesení Ústavního soudu předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). "Odborníci na ústavní právo tuto otázku zkoumali již dříve a většina právníků zastávala názor, že Ústavnímu soudu nepřísluší kompetence posuzovat vztahy dvou ústavních zákonů. Tím se Ústavní soud dostal do polohy jakési 'třetí komory parlamentu'," sdělil. Vlček možná požádá předsedu soudu Pavla Rychetského, aby "tento bezprecedentní postup" vysvětlil.

"Je to nesrozumitelné," řekl k verdiktu soudu o odkladu předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Nedokáže prý z rozhodnutí soudu určit, zda se volby přerušují a bude se čekat na další rozhodnutí, nebo budou volby o měsíc později. "Pak je to šílené rozhodnutí v dnešní krizi," dodal. "Tato snaha Ústavního soudu vydávat předběžná rozhodnutí je velmi nešťastná," zdůraznil Benda.

Podle poslankyně Evy Dundáčkové (ODS) ústavní zákon přímo říká, že volební období současné sněmovny skončí letos dnem voleb, které se budou konat do 15. října. "Já myslím, že pokud do tohoto data ústavní soud nevydá žádné rozhodnutí, tak nastane ústavní spor o to, jestli volební období 15. října skončilo, nebo neskončilo, nebo jestli skončí jiný den v roce 2009 konáním voleb," podotkla Dundáčková. Podotkla, že ústavní zákon zůstal v platnosti.

"Pevně věřím, že ústavní soud v nejbližší době rozhodne. Pokud ne, tak tu může být spor o to, jestli případná rozhodnutí přijatá po 15. říjnu jsou platná. Je nutné, aby ústavní soud do té doby rozhodl," dodala poslankyně.

Člen sněmovního ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) řekl, že dnešní verdikt Ústavního soudu může zkomplikovat situaci. Upozornil například na to, že volby se mají konat už za několik týdnů. Tejc se ale domnívá, že se předčasné sněmovní volby uskutečnit musí, když byly vyhlášeny. Nedovede si prý představit, že by je soud zrušil. "Ústavní soud nemůže posuzovat ústavní zákony," soudí navíc poslanec. Pokud by tak učinil, překročil by kompetence, zdůraznil Tejc.

"Procesní rozhodnutí Ústavního soudu se mi vůbec nelíbí, vnímám ho jako určité politické kalkulace, které mohou zaznívat z podtextu toho, že Ústavní soud není tak apolitickou institucí," řekl místopředseda ústavně právního výboru sněmovny Stanislav Grospič (KSČM). Ústavní soud podle něho plní úlohu třetí komory parlamentu a osvojuje si výklad práva nad rámec ústavy. "Jsou situace, kdy má posuzovat soulad zákonů s ústavou, ale on začíná posuzovat i samotnou ústavu a ústavní zákony, a to mu nepřísluší.

Může dojít i k licitacím o legitimnosti další činnosti parlamentu," dodal Grospič.

Další členka výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) poukázala na to, že poslanecký zákon o zkrácení funkčního období sněmovny nehlasovala. Byla pro senátní návrh, který by podobné situace řešil novelou ústavy, sněmovna by mohla být rozpuštěna. "Jako KDU-ČSL jsme to považovali za lepší řešení," řekla Šojdrová. Ukazuje se podle ní, že zákon o zkrácení funkčního období sněmovny je napadnutelná cesta, poslankyně jej označila za legislativní experiment. Šojdrová poznamenala, že poslanec Miloš Melčák měl na podání stížnosti právo, nepředjímá ale, jak Ústavní soud rozhodne.

Dnešní rozhodnutí ústavních soudců podle Šojdrové bude mít dopady. Uvedla například, že se rozbíhá kampaň a že připravit volby je "velká práce pro týmy lidí".

Autoři: ,