„Vaše argumenty jsou silné. Je mi líto, že vám nemohu vyhovět. Doufám, že budete v kauze pokračovat.“ Tak zakončil soudní slyšení minulý rok v prosinci soudce Joseph Sise. Wise se nevzdal a dotáhl případ až k odvolacímu soudu v New Yorku, ani tam ale nepochodil, informoval magazín Wired.
Celá kauza stojí na případu šimpanze Tommyho, kterého majitelé drží v kleci newyorského Gloversville. Wise a další aktivisté z organizace Nonhuman Rights Project doufají, že se jim alespoň podaří zajistit mu důstojné podmínky k životu.
Šimpanzi cítí radost i utrpení
„Šimpanzi jsou nezávislé, svobodně se rozhodující bytosti. Proč by jim nemělo být přiznáno právo na osobnost?“ říká Wise. „Jak můžeme ignorovat nezávislost a svobodu ne-lidské bytosti, zatímco u lidí tyto hodnoty ctíme jako nejvyšší? Tommy sice nemluví lidským jazykem, ale to ještě neznamená, že chce strávit zbytek života v kleci.“
Jeho snahy podpořilo devíět předních primátologů. Podle jejich společného vyjádření jsou šimpanzi vysoce citlivé bytosti, schopné prožívat radost i utrpení, myslet na budoucnost, pamatovat si věci z minulosti a činit vědomá rozhodnutí, ovlivňující jejich život.
Podobnost s otroctvím
Wise situaci přirovnává k 19. století, kdy byly děti otroků přidělovány opatrovníkům poté, co jim byla díky snahám odpůrců otroctví přiznána základní lidská práva. „Tommy je ekvivalent lidského dítěte,“ říká Wise. „Je to vysoce sebeuvědomělá a komplexní bytost.“
K TÉMATU: |
Soudkyně přitom namítala, že pokud by Tommymu skutečně byla přiznána práva a jeho pobyt v kleci byl uznán za nezákonný, stejně by nebyl propuštěn na svobodu. Místo toho by putoval do azylového domu pro šimpanze. Vyměnil by tak jednu klec za jinou, akorát větší. „Jak definujeme, co je a co není klec?“ ptala se soudkyně. Majitelé Tommyho se k soudu nedostavili, případ se tak řešil bez jejich účasti a nepřišlo od nich ani žádné vyjádření.
Práva pro roboty
Ačkoli byli u soudu přítomní většinou Wiseovi podporovatelé, ne všichni s jeho názory souhlasí. „Nemyslím, že bychom měli zvířatům přiznávat lidská práva,“ řekl například Bob Kohn, advokát a teoretik umělé inteligence. „Když dáte práva zvířatům na základě jejich nezávislého myšlení, proč neudělat to samé s vyspělými roboty?“
Odborníci na právo ve Wiseův úspěch příliš nevěří, on sám je ale spokojený. „Myslím, že se nám podařilo k tématu přilákat pozornost,“ říká. „Možná jsme prohráli bitvu, ale vyhrajeme válku.“
