BRNO Toto kolo boje se sinicemi v Brněnské přehradě lidé podle všeho vyhráli. Tvrdí to i první výsledky odborné analýzy: v nádrži ubylo živin, jimiž se organismy živí.
Vědci tak potvrzují to, co naznačili hygienici, když letos poprvé po mnoha letech nezakázali v přehradě koupání. „Podrobné vyhodnocení analýzy ještě nemáme, ale zatím to vypadá dobře,“ poznamenala s mírným optimismem vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Anna Hubáčková. „Otázka pak bude, zda to mohlo vypadat ještě lépe, nebo naopak třeba hůře,“ poznamenala.
Po loňském „letnění“ přehrady, kdy hladina zůstala až deset metrů pod obvyklou kótou, se letos hlavní zbraní staly provzdušňovací a míchací věže, které do spodních vrstev vody dostávaly kyslík. A také zařízení, které u místa, kde se do přehrady vlévá řeka Svratka, téměř měsíc dávkovalo síran železitý, který reaguje s fosforem - jednou z živin pro sinice. I když například nastavení a umístění věží bylo nutné na základě monitoringu upravit proti původním předpokladům, účel nakonec zařízení splnila.
„Je to výrazný úspěch,“ opakuje Blahoslav Maršálek, který stál u zrodu plánů na čištění přehrady. Ale zdůrazňuje, že hlavní problém zůstává v povodí: dokud nad přehradou nevzniknou kvalitní čističky, přísun živin do nádrže neustane. Z podrobného monitoringu vývoje situace v celém povodí Svratky vyšlo najevo, že devadesát procent z téměř sto tisíc obyvatel v území vypouští ve výsledku odpadní vody právě do Brněnské přehrady.
Přibližně polovina těchto lidí přitom žije v obcích, které jsou vybaveny čistírnami vod, ale různé kvality a stáří, jen třináct tisíc lidí na čistírny napojeno není. Každoročně tak přitéká s vodou do Brněnské přehrady na 34 tun fosforu. Podstatná část tohoto množství má svůj původ na posledních třinácti kilometrech řeky.
Kvůli tomuto prudkému vzestupu koncentrace chtějí proto vodohospodáři ve spolupráci s krajskými úředníky ověřit kvalitu čistíren vody i způsob zemědělského a rybničního hospodaření v povodí. Vyloučit totiž například nelze ani načerno vypouštěné odpady. „Naším dlouhodobým cílem bude snížit množství fosforu zhruba na polovinu,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.
Odborníci si pochvalují, že se podařilo při letnění nádrže mineralizovat sediment až do hloubky třiceti centimetrů, takže se sinice k živinám hůře dostanou. Změna čeká i rybí osádku, v přehradě se objeví ryby, které nehledají potravu rýpáním ve dně a neuvolňují tak živiny z něj. Již nyní rybáři nasadili na dva a půl tisíce štik o délce do patnácti centimetrů, příští rok má následovat stejný počet. A doplní je také několik tisíc candátů.
V příštím roce ale může být situace horší: přehrada nebude mít za sebou letnění, při němž část živin spotřeboval porost na obnažených březích. A ani tak rozsáhlé zimnění, při němž naopak masy usazenin promrzly. Experti proto nyní chystají strategii další bitvy se sinicemi.
***
ODZELEŇOVÁNÍ Čištění přehrady už stálo miliony Cílem opatření není sinice zničit, což ani nejde, protože patří vývojově k nejstarším organismům, ale uvést je do rovnováhy. Zatím si zásahy vyžádaly desítky milionů korun. Nádrž byla z velké části vypuštěna, firmy však odtěžily jen malou část sedimentů. Obnažené břehy ale podstoupily čtyři cykly leteckého vápnění, které mělo mineralizovat živiny v sedimentech. Od letoška se pod hladinou skrývá dvacet mohutných věží, které mísí vodu a provzdušňují ji. Odborníci v rámci úprav na další období mimo jiné musejí posoudit polohy věží. A bavit se také o dalších úpravách v povodí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
