Osmdesát gramů chemické látky ukryté ve spodkách vyburcovalo svět k nové vlně bezpečnostních opatření. Kdyby si počínal terorista na palubě letadla mířícího z Amsterodamu do Detroitu jen trochu šikovněji, zahynuly by desítky pasažérů. Snaha ochránit cestující před potenciálním útokem je tedy oprávněná.
Technicky je možné odhalit prakticky cokoliv. Otázkou je, jak dlouho bude odbavování trvat a do jaké míry postihnou prohlídky soukromí lidí. Skener, který ukáže kontrolovanou osobu jakoby bez šatů, vyvolává velké diskuse. Ještě loni Evropský parlament odmítl nařídit jejich používání v zemích EU. Po nepodařeném atentátu při letu Amsterdam–Detroit dostaly skenery novou šanci na uplatnění. Česká vláda má přibližně do poloviny února oznámit, zda je použije také na ruzyňském letišti v Praze.
Umělý „nos“ Jaké možnosti nyní nabízí technika pro vyhledávání zbraní a nebezpečných látek? Běžně se používá bezpečnostní rám, kterým lidé zcela rutinně procházejí při kontrolách na letištích, ale i v mnoha veřejných budovách. Pracuje na principu elektromagnetické indukce a zjistí, jaké kovové předměty s sebou člověk nese. Kontrolu obsahu zavazadel na letišti má pak za úkol rentgenové záření: dnes už není tak silné, aby poškodilo třeba převážené filmy, ale lidskému zdraví by jeho dávky neprospěly. Záření prochází zavazadlem a věcmi uvnitř a zobrazí jejich tvary. Dá se poznat i materiál, z něhož jsou vyrobeny.
„Když je na těle ukryta zbraň vyrobená třeba z keramických materiálů, z pevných plastů nebo ze skla, rámový detektor kovů ji nezjistí,“ říká Milan Krása, ředitel divize Rapiscan, mezinárodní firmy PCS, která se zabývá vývojem bezpečnostních systémů. Detektor kovů je zcela „slepý“ také při odhalování výbušnin nebo radioaktivních materiálů.
Odborníci proto vyvíjejí nová detekční zařízení. V současné době usilují o co nejširší komerční uplatnění tři odlišné systémy různých výrobců.
První, který už mohou spatřit cestující na letištích v zahraničí, analyzuje páry, aby našel výbušniny. Svým vzhledem připomíná běžný bezpečnostní rám. Kontrolovaná osoba se v něm však musí na několik vteřin zastavit. Tam ji lehce ovane vzduch, který strhne nepatrné částečky z oděvu i z rukou a zanese je do analytického zařízení. To pak určí, zda svým složením neodpovídají výbušninám – anebo třeba narkotikům. Rozpozná i omamné látky v dechu člověka.
Výhodou zařízení je rychlost vyhodnocení. Slabinou je fakt, že najde jen výbušniny, nikoli zbraně. Problém zůstává u plastických trhavin: pokud jsou vyrobeny ilegálně a neobsahují povinné „aromatické“ příměsi, uvolňují dostatek rozeznatelných těkavých látek až při teplotách nad 50 stupňů Celsia. Je ale nepředstavitelné foukat na testovanou osobu tak teplý proud vzduchu.
Balíček unikne pozornosti Další typ přístrojů využívá tzv. milimetrových vln elektromagnetického záření. Jde o neionizující záření podobné infračervenému záření, tedy teplu. Existují dva typy detektorů založených na tomto principu. Pasivní, který pouze zaznamenává neionizující záření vydávané lidským tělem. Jakýkoliv předmět ukrytý pod oděvem vytváří na monitoru přístroje „stín“ a podle toho lze předpokládat, že něco není v pořádku. Aktivní přístroj vysílá na kontrolovanou osobu záření stejné vlnové délky, jakou má lidské tělo. Předměty pod oděvem vlnění odrážejí, což se pak projeví na obrazovce připojené k detektoru.
Obecně platí, že oba typy pracují sice rychle, ale s malou rozlišovací schopností. „Pás s výbušninou připevněný na těle stávající systém s pasivními milimetrovými vlnami odhalit dokáže, ale balíček výbušniny o velikosti 10x10 centimetrů nikoli,“ říká Milan Krása.
Rentgen na textil Třetím zařízením pro odhalování potenciálních teroristů je tělesný skener. Přístroj vysílá velmi nízké dávky rentgenového záření. „Analýzy potvrdily, že jde o stejnou dávku, jakou dostane cestující během dvou minut letu v normální letové hladině, tj. ve výšce okolo deseti kilometrů,“ říká Milan Krása.
O minimálním vlivu dávky rentgenového záření na člověka ujišťuje také Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Paprsky proniknou textilem, ale nikoliv svalovou tkání, od které se odrážejí. Přístroj ukáže zcela rozostřený obraz kontrolované osoby a co nejostřeji znázorní pouze obrys podezřelého předmětu připevněného na těle nebo uloženého v kapse. Obsluha vidí všechny předměty ukryté pod oděvem, jako jsou výbušniny a zbraně z kovu, keramiky i tvrdého plastu apod.
Prohlídka trvá přibližně deset vteřin, tedy mnohem kratší dobu než osobní prohlídka. Nevýhodou jsou výhrady lidí, kteří nechtějí, aby je obsluha detektoru viděla neoděné. I když jen na černobílém a rozmazaném obrázku, na němž nejsou vidět vlasy, vousy ani obočí. „Kontrolované osoby si mohou samy vybrat, jestli budou chtít projít detektorem, anebo podstoupit osobní prohlídku,“ říká Krása.
Další opatření mají zajistit, že muže smí prohlížet jen muž a ženu žena, a kontrolovaná osoba je v oddělené místnosti, takže bezpečnostní pracovník u monitoru neví, kdo je právě v detektoru. Obsluha nesmí mít žádné záznamové zařízení, kterým by mohla vyfotit postavu na obrazovce.
Větší diskrétnost zaručena Tělesný skener se dále vylepšuje. Koncem roku proběhla na letišti Schiphol v Amsterdamu ukázka zpřísněné kontroly pasažérů. Podle Ada Ruttena, šéfa letištního provozu, nová verze přístroje předchozí typy v mnoha ohledech předčí.
Rozbor obrázku u nového skeneru neprovádí žádný technik, ale pouze počítač, což zajistí určitou diskrétnost. Program upozorní obsluhu, jen když se na těle kontrolované osoby objeví něco podezřelého. Navíc odraz postavy na monitoru je méně realistický, než jak tomu bylo u předchozích typů skenerů. Na rozdíl od starých verzí kupříkladu nebude možné určit pohlaví kontrolované osoby.
Ani tělesný skener vysílající rentgenové záření nebo milimetrové vlny však není poslední možností, jak odhalovat případné teroristy. Vědci již vyvinuli přístroj, který využívá tzv. paprsků T. Více viz vložený text.
Obrázek
Letiště pod důkladnějším dohledem
Po nezdařeném atentátu na letecké lince Amsterodam-Detroit se do letištních prostor začínají stěhovat nové, dokonalejší skenery pro odhalování případných teroristů. Nové přístroje pracují s rentgenovými paprsky, a dokážou tak odhalit nejen kovové zbraně, ale i balíčky s trhavinami.
Jak pracuje „svlékací“ skener
rentgenový paprsek proniká oděvem a pak jen několik milimetrů pod pokožku
odražené rentgenové paprsky zachytává
velká plocha na detektoru
úzký svazek rentgenových paprsků postupně a velmi krátce skenuje jen malé části těla
Obrázek z tělesného skeneru ukáže zbraně i výbušniny, zároveň odhalí také tělo. V černobílém a neostrém provedení. Prohlídka trvá necelých deset vteřin. Tělesný skener vysílá tak nízkou dávku rentgenového záření, jakou dostává pasažér během letu ve výšce okolo deseti kilometrů.
