To je v důsledku toho, že stínidla ke svítidlům vytvářejí janštenjští skláři nabalováním několika vrstev skla a v různých barvách, nejčastěji v opálové.
  |
„Každý díl je originál, protože nikdy nedáte dohromady stejné střepy,“ řekl jednatel Jan Rabell k novému výrobku. Možnostmi využití střepů se zabývá devět let. „Trápily mě hromady skla, které se odtud odvážely,“ uvedl. Teď už designérka sesterské firmy Brokis Lucie Koldová navrhla kolekce svítidel s recyklovaným sklem na příští mezinárodní veletrh nábytku a designu Salone del Mobile v Miláně.
Sklárna v Janštejně vznikla v roce 1809. V období socialismu byla částí národního podniku Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí. Rabell koupil upadající sklárnu před 21 lety. Její roční obrat je nyní 65 milionů korun. Firma Brokis v areálu kompletuje exkluzivní řady svítidel vznikajících podle návrhů designérů. |
Jinde v Česku se podle jednatele střepy z ruční výroby skla dál nezpracovávají. Dřívější pokusy podle něj končily na tom, že nešlo kombinovat sklovinu různých firem. Janštejnská sklárna se 75 zaměstnanci bude recyklovat jen svoje střepy, ani tak nebyl podle Rabella vývoj jednoduchý. Investice do technologií se blíží osmi milionům korun a nejsou u konce.
V Janštejně skláři denně nataví šest tun skloviny, dvě třetiny opouštějí bránu ve formě dílů pro osvětlovací techniku, plynou do více než 80 zemí. Pětinu střepů lze použít při tavení skloviny, ale zvyšováním podílu by klesala její kvalita. Sklárna tak mívala měsíčně ke 20 tunám střepů, jež musela nechat odvážet jako odpad.
„Naše nové využití má tu výhodu, že se tak dá sklo recyklovat donekonečna,“ řekl Rabell. Podle něj jde o technologii šetrnější k životnímu prostředí. Střepy se zpracovávají při teplotě okolo 900 stupňů Celsia, zatímco při výrobě nového skla je potřeba 1400 stupňů. Střepy se nejdřív třídí podle barev, drtí a čistí. Odvážené množství střepů dávají pracovnice do kovové formy. V lince se sklo roztaví a pak pomalu chladí, aby nepopraskalo.
Sklo vyrobené ze střepů se podle jednatele dá řezat, ohýbat, lze do něj i vrtat. Kromě krytů svítidel z něj může být obklad v kuchyních a koupelnách, ale i na fasádách, vyříznout se z něj dá třeba také kryt elektrického vypínače či rám zrcadla. „Je to jen na fantazii architekta a designéra,“ uvedl Rabell.
