Je pro ČSSD důležitější Beneš, nebo sociální stát?
V Bruselu začal summit Evropské unie, na němž půjde především o schválení proslulé Klausovy výjimky - tedy výjimky z Listiny základních práv EU. Je typické, že o největším kameni úrazu evropské ústavy se trochu věcně začíná mluvit až teď, na samém konci procesu, který má porodit evropskou ústavu. A to od prvních stahů uběhlo sedm osm roků.
A tak se teprve teď začíná mluvit o tom, že v listině nejde jen o majetkové poměry v členských zemích, jichž se oficiálně český prezident obával ze všeho nejvíc. Vedle klasických občanských svobod a lidských práv její tvůrci vepsali do listiny také ochranu proti vší možné i nemožné diskriminaci a především takzvaná sociální práva.
Mezi sociálními právy se v listině skví právo na kolektivní vyjednávání zaměstnanců s vedením podniku. Tím je normální politická agenda vyváděna do ústavního hájemství. V Německu možná zásady Mitbestimmungsrecht čili práva na spolurozhodování patří k nedotknutelnému kánonu tzv. sociálnětržního hospodářství. Proč by to tak ale mělo navždy platit například v České republice?
Většina české levice (od sociální demokracie k Českomoravské komoře odborových svazů) to zřejmě nepostřehla a skočila na prezidentovu obranu Benešových dekretů. Upozorňovat na zkrat je teď musí až spřátelené organizace ze zahraničí. Tomu se říká nachytat někoho na švestkách.
Anebo je česká levice chytřejší než my a tuší/ví, že Klausem požadovaná stěna mezi českým právem a listinou stejně před aktivními soudci z Lucemburku nevydrží?
Čtěte Téma na straně 2
