Finsko zavřelo školy kvůli pandemii v březnu a znovu je otevřelo až v září. Nyní jsou školy v běžném provozu, ale s narůstajícím počtem nakažených je možné, že seveřanům nezbude jiná možnost než opět sáhnout k tvrdým opatřením. Na restrikce jsou po poměrně pozitivní zkušenosti z první vlny pandemie ještě více připraveni, píše německý týdeník Die Zeit.
Finská cesta
Výuka přes internet je obtížnější. Kde jsou slabiny online vzdělání? |
Ve Finsku žáci k výuce papír a učebnice téměř nepotřebují. V zemi je většina středoškoláků zvyklá dělat velkou část práce na elektronických zařízeních, které dostávají zdarma od školy. „Kromě pár knih používám papír velmi zřídka,“ řekla týdeníku učitelka ze státní střední školy na předměstí Helsinek Marjaana Ajanto. Dokonce na většině pracovištích podle Die Zeit i před uzavřením škol používali na různé aktivity speciální aplikace.
Například software Wilma, který mají studenti ve školním notebooku, slouží ke komunikaci mezi žáky, rodiči a učiteli. Učitel tak nemusí každému z žáku či rodičů zvlášť volat či psát emaily, ale pro všechno existuje jednotná platforma, kde jsou oddělené „místnosti“ pro komunikaci, uvádí Die Zeit. Aplikace umožňuje zaznamenávat docházku, známky žáků, jednotně nahrávat zadání i řešení domácích úkolů.
Tento přístup usnadňuje výuku jak žákům, tak učitelům. Žáci si nemusí nosit na všechno zvláštní sešity, učebnice a další pomůcky, ale stačí jim jejich notebook. Učitelé se nemusí s žáky dohadovat o tom, kdy a jak byl zadán úkol či test. Vše je přehledně zaznamenáno na jednom místě a má k tomu transparentní přístup učitel, žák i rodič.
Rodič není učitel
Za těchto okolností je přechod na on-line výuku snadný. Žáci si sice musí pouze najít vhodný prostor v domácnosti, dále se učí pracovat s kamerou, ale zbytek zůstává stejný. Vše se řídí přes elektronické zařízení a speciální aplikace.
Manuál pro školy má především ulevit rodičům. Někde ani na návod nečekali a už se připravili |
Podle studie finského ministerstva financí měla většina žáku ve Finsku se svými pedagogy kontakt pravidelně minimálně jednou za den, 61 procent předmětů proběhlo podle studie stejně, jako kdyby žáci chodili do školy, uvádí Die Zeit.
„Myslím, že mým studentům toho přes dobu koronakrize moc nechybělo,“ říká finská učitelka. Všechny hodiny přesunula na online platformu a v komunikaci pokračovala přes aplikaci Wilma. Zdůraznila, že po dobu online výuky se ještě více soustředila na zpětnou vazbu od žáků a obou rodičů.
Problém, před kterým finská učitelka v rozhovoru varuje, je, že rodič začne při homeschoolingu suplovat roli učitele. Řešením výuky nesmí být to, že učitel zadá cvičení v učebnici a rodiče je s dětmi vyplní. „Tady ve Finsku platí: rodič není učitel. Výuka je v kompetenci školy a nese za ní odpovědnost příslušný kantor,“ říká pro Die Zeit.
Český sen
V České republice on-line výuka pří první vlně koronaviru vyvolala značné zmatky. Učitelé nevěděli, jak se studenty komunikovat, rodičům se v mnoha případech nedařilo s kantory spojit. Žáci neměli potřebné elektronické vybavení.
Podle průzkumu dokonce čtvrtina z žáku neměla on-line výuku vůbec, uvádí iDnes. Při druhé vlně covidu se stát na zavření škol připravoval více, například poslal školám manuály, jak postupovat, uvádí Lidovky.cz. Školy se začaly na opatření více připravovat. Nyní probíhá rychlá a také hodně improvizovaná digitalizace. Poskytování vybavení od státu se zatím školy v Česku nedočkaly.
Digitalizace jako dlouhodobý projekt
Důvodem, proč zrovna Finsko je natolik připravené na on-line výuku, je, že přibližně sedm procent finského HDP jde do školství, přičemž většinu peněz směřuje stát podle Die Zeit dlouhodobě na jeho digitalizaci.
Rektoři se bouří. Akreditační úřad omezil možnost univerzit rozhodnout o plošné online výuce |
Zároveň ve Finsku jsou přísnější podmínky na výběr učitelů, každý musí projít vícestupňovým řízením, které zahrnuje jak pedagogické, tak sociální dovednosti. Práce s technologiemi se bere jako součást dovedností, jelikož je obsažena ve studijních osnovách. Finsko je tak podle serveru Die Zeit o krok napřed.
V Česku jde do vzdělávání podle posledních údajů ČSÚ (Český statistický úřad) 4,6 procent HDP a jsme tak těsně pod průměrem EU. Česká republika má sice podle MŠMT (Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy) schválený od roku 2014 projekt „Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020“, ale podle zkušenosti z první covidové vlny, zatím moc efektivní nebyl.
