Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Školní dílny se brzy vrátí do rozvrhu. Staronový předmět má děti sblížit s pilkou i 3D tiskem

Česko

  6:00
PRAHA - Vezměte si do ruky pokosnici a budeme vyrábět rám na obrázek, hlásí při příchodu do dílny učitelka. Šesťáci z pražské základní školy na ni hledí udiveně. Zuřivě prohrabávají ponk. Až po chvílí se dozvědí, že se mají chopit pily. Píše se rok 1998. Letitá tradice školních dílen i práce na pozemku v programu výuky pomalu končí.
Levák - ilustrační foto.

Levák - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Ale praktické dílny by měly ožít. Žáci si opět mají vyzkoušet práci se šroubovákem nebo pilkou. Hlavním cílem má být ale seznámení s modernějšími nástroji. „Když jsem já chodil do školy, ztloukávali jsme ptačí budky, moje děti by si na 3D tiskárně mohly tisknout kryty na mobily,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Spolu se zástupci řemesel a cechů jednal s premiérem v demisi Andreje Babišem a shodli se, že by se praktické dílny v této podobě měly do škol vrátit do dvou let.

Zpráva přichází ve chvíli, kdy nejenže v Česku chybí 300 tisíc řemeslníků, ale řada oborů mizí i z odborných škol. Nikdo se na ně totiž nehlásí.

Schopnost vypořádat se například s kapajícím kohoutkem je v mladší části populace stále vzácnější. I díky tomu zažívají žně takzvaní hodinoví manželé, kteří umí zastat právě menší domácí opravy. Když do branže naskočil Jan Krpenský z Kroměříže, měl pár klientů. Dnes říká: „V telefonu mám teď tisíc kontaktů.“

Jenže školy se záměru zalekly. Podle odhadů až 90 procent z nich chybí učebna na takovou výuku. „Otázka také je, kdo by dílny vedl,“ poznamenává Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací.

Jinak jsou odborníci rozhodně pro, aby si děti zkoušely řemeslné práce. „Denně narážíme na to, že firmy hledají pracovníky. Nejsem si ale jistý, zda bude možné obnovit školní dílny do dvou let. A navíc rozvrhy jsou již dnes těsné,“ míní Vít Jásek z Unie zaměstnaneckých svazů.