Odboráři trvají na zvýšení platů učitelů o 15 procent a platů nepedagogických pracovníků o deset procent, a to od listopadu. Dohromady požadují 13 miliard korun navíc.
Jednání o zvýšení platů jsou součástí debat o tvorbě státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) v návrhu rozpočtu na příští rok vyčlenil na růst platů v celém veřejném sektoru 12 miliard korun, což na uspokojení požadavků na vyšší platy nestačí. Zvyšovat již schválený padesátimiliardový schodek rozpočtu žádná z koaličních stran nechce. Odboráře vyzvaly ke klidu a dialogu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se o platech mělo rozhodnout do konce září.
Všechny politické strany chtějí přidat učitelům. Žádná ale neříká z čeho |
Koaliční strany se nejdřív chtějí dohodnout na tom, odkud peníze pro učitele vezmou, a poté se chystají rozhodnout o míře zvýšení platů. Další peníze by na ně zřejmě mohly jít z nevyčerpaných rezerv ministerstev a také z peněz, které do rozpočtu proudí díky úspěšnému vývoji ekonomiky. Strany se ale liší v názoru na to, zda mají učitelé dostat přidáno už od listopadu, nebo až od začátku příštího roku.
Nízké platy učitelů kritizují odborníci dlouhodobě. Odbory chtějí docílit zvýšení platů v regionálním školství do roku 2020 na 130 procent průměrné mzdy v Česku, která v letošním druhém čtvrtletí činila 29 346 korun.
Největší stávka učitelů se uskutečnila v září 2003
28. ledna 1997 začala řetězová stávka pracovníků ve školství na podporu mzdových požadavků. Postupně se jí zúčastnilo asi 65 tisíc lidí. Po měsíci byla stávka přerušena a odbory svolaly demonstraci na pražské Staroměstské náměstí. Tam se 12. dubna sešlo podle policejních odhadů mezi 7 až 8 tisíci lidí.
Více než 300 učitelů, studentů i uchazečů o studium se 9. června 2003 zúčastnilo výstražné hodinové stávky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Protestovali proti nedostatečnému financování vysokých škol a nízkým platům.
Při jednodenní výstražné stávce 1. září 2003 , která byla největší událostí svého druhu ve školství, pedagogové mimo jiné žádali zachování 13. a 14. platů v plné výši. Podle ministerstva školství se do stávky zapojilo 2609 škol, předškolních a školských zařízení. Podle školských odborů stávkovalo 3020 zařízení, celkem se do akce zapojilo okolo 72 tisíc učitelů a dalších zaměstnanců škol. Protest se obešel bez větších problémů, jen občas neměli rodiče, děti či učitelé o stávce dostatek informací a vážili do školy zbytečnou cestu. Soukromé ani církevní školy až na výjimky nestávkovaly.
4. prosince 2007 školské odbory odpověděly stávkou na neúspěšné jednání o navýšení rozpočtu na rok 2008 o tři miliardy korun. Zapojilo se do ní 128 352 pracovníků, což byla více než polovina zaměstnanců regionálního školství. Stávkovalo asi 5850 škol ze všech zhruba 10 500 regionálních. Dalších asi 1500 škol odborářům vyjádřilo podporu. Několik set stávkujících učitelů demonstrovalo v centru Prahy u ministerstva školství a před Poslaneckou sněmovnou.
Stávku ještě ne, ale protestovat se bude, říkají Školské odbory |
Do stávky kvůli platům se zapojila více než polovina mateřských, základních a středních škol i 9. června 2008. Podle školských odborů protest podpořilo kolem 130 tisíc pracovníků ve zhruba 6000 školách. V Praze před sídlem vlády demonstrovalo až 4500 lidí proti vládním reformám veřejných financí.
28. února 2012 na protest proti chystaným reformám vysokých škol začal na vysokých školách týden neklidu. Podle studentských předáků se do něj zapojilo nejméně 20 tisíc lidí ze 12 měst. Ministr Josef Dobeš (VV) tehdy řekl, že v reformě bude pokračovat. Dobeš ale následující měsíc oznámil rezignaci a jeho nástupce ve funkci Petr Fiala se návrh kontroverzní reformy vysokých škol rozhodl stáhnout.
