PRAHA Na českých soudech se v několika příštích letech rozpoutá personální zemětřesení. Už letos bude muset podle údajů ministerstva spravedlnosti odstoupit 16 soudních funkcionářů, které v příštích pěti letech nejspíš bude následovat dalších 199 předsedů a místopředsedů různých tuzemských soudů.
Může za to kombinace dva roky staré novely zákona o soudech a soudcích z dílny ministerstva spravedlnosti a říjnového nálezu Ústavního soudu. Novela zavedla časově omezený mandát soudních funkcionářů a určila, dokdy mají ti stávající složit funkci. Ústavní soud pak oproti ministerským předpokladům rozhodl, že opakované jmenování předsedů a místopředsedů výkonnou mocí by mohlo teoreticky vést k personální korupci, „která by ohrožovala ústavně přikázanou nezávislost a nestrannost soudců.“ Obstojí pouhá výměna postů? Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil bere masivní obměnu soudních funkcionářů podle svých slov „jako realitu“. Dočasnost mandátů podporuje – ostatně novelu sám prosadil parlamentem. Nemožnost opakovaně jmenovat předsedy a místopředsedy ovšem prý může malým soudům dělat potíže.
Ministerstvo nyní podle Pospíšila jedná s ústavními právníky a dokončuje právní rozbor, podle kterého se rozhodne, jak dál. Ministerský tým podle něj zvažuje například otázky, zda je možné, aby funkcionář přešel po skončení mandátu ve stejné funkci na jiný soud, či zda bude v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, když si předseda s místopředsedou téhož soudu jen vymění své posty.
Sami soudci na rozsáhlou obměnu v čele justice a na zavedení dočasnosti funkcí jednotný názor nemají. Například šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová je proti a tvrdí, že v Česku tradiční časově neomezený mandát je zárukou nestrannosti a nezávislosti: „Mandát na dobu určitou s sebou nese rizika. Bude-li předseda soudu – z hlediska správy soudu – v nadřízené pozici, pak přece jenom jeho přístup k zaujímání náročných postojů bude limitovaný úvahou, že se vrátí do postavení řadového soudce.“
Místopředseda Městského soudu v Praze Tomáš Vejnar míní, že justice nemá tolik vhodných lidí na vedoucí místa: „Faktem je, že ne každý může být manažer. Myslím, že hlavně pro malé okresní soudy typu Rokycan nebo Prachatic by to byl velký problém.“ Ať soudci o sobě rozhodují sami Naopak předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra změny vítá, a to přesto, že bude muset během dvou let ze své funkce odejít: „Půjde o jmenování jen do jednoho funkčního období. Myslím proto, že nikdo z těch budoucích předsedů nebo místopředsedů nebude mít za co být vděčen výkonné moci.“ Podle Vávry je ale nutné, aby soudci o sobě v budoucnu rozhodovali sami a výkonná moc zasahovala do jejich jmenování jen minimálně.
Stejný názor má i současný prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník: „Ústavní soud jasně řekl, že stávajícím způsobem nelze zajistit nezávislost.“ Podle Lichovníka by proto měla vzniknout Nejvyšší soudcovská rada, která by od prezidenta a ministra spravedlnosti převzala velkou část pravomocí spojených se jmenováním předsedů a místopředsedů soudů. „Dočasnému mandátu soudních funkcionářů se vůbec nebráním, musí tomu tak ale být na jiném základě než dnes.“
***
„SNAD ÚSTAVNÍ SOUD VYDÁ NĚJAKÝ NÁVOD K POUŽITÍ“
* Předsedové a místopředsedové soudů měli tradičně svou funkci „na věky“. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ovšem v roce 2008 prosadil novelu, která zavedla dočasný mandát, a to v případě okresních, krajských a vrchních soudů na sedm let. Funkcionáři mohli být původně na své posty jmenováni opakovaně, Ústavní soud ale v říjnu opakovaná jmenování zrušil.
* Z Pospíšilova návrhu ale ponechal v platnosti lhůty, podle kterých mají stávající funkcionáři odcházet. Nejdřív přijdou na řadu ti, kteří se do vedení dostali před rokem 1989, a nakonec čerství funkcionáři. Podle ministerstva spravedlnosti odejde do konce roku 2015 celkem 215 soudních funkcionářů. Pro jednotlivé roky jsou počty následující: v roce 2010 16 v roce 2011 20 v roce 2012 35 v roce 2013 32 v roce 2014 42 v roce 2015 70 * I po více než měsíci ministerstvo a soudci stále řeší, co vlastně Ústavní soud řekl. „O tom, jak chápat ústavní nález, se nedokážeme dohodnout a doufáme, že Ústavní soud vydá nějaký ‚návod k použití‘,“ říká místopředseda pražského městského soudu Tomáš Vejnar.
* Jasné není třeba to, jestli se předseda soudu, kterému vypršel mandát, může postavit do čela jiného soudu či si vyměnit místo se svým místopředsedou. A podle Vejnara navíc existuje i další menšinový názor, který říká, že Ústavní soud vlastně opakované jmenování funkcionářů nezakázal...
