První vystoupení červenobílých nezklamalo. Ano, byla to zase naše stará dobrá Slávie, jakou známe z minulé sezony!
Hráči hned na začátku gentlemansky poskytli soupeři náskok, jak už je v Edenu (pardon, v Sin not Tip Aréně, nebo jak si naše vedení přeje, abychom tomu baráku teď říkali) pěkným zvykem.
Kdyby to nepokazil Kisel, který je tu nový a ještě asi nezná místní obyčeje, mohli jsme jako tradičně odehrát zbytek utkání v klidu mezi šestnáctkami – myslím tím ty lajny na trávníku, nikoliv holky! Ale Karolko ne, nepřemýšlí a klidně střílí.
Ještě že se nám vrátili oba Jarolímové. Starší posadí zbrklého střelce hezky na lavičku, aby měl čas přemýšlet, co udělal špatně, a synek to na hřišti už ohlídá.
Když se nikdo nesplaší, a třeba na mladýho Horu bych si na Jarolímově místě dával bacha, na toho nemusí být takový spoleh jako na Standu Vlčka (!), tak nám nikdo klidný a bezpečný střed tabulky, kde jsme hned po prvním kole zahnízdili, nevezme.
Dík patří také vedení obou klubů, která se postarala, aby ze stadionu zmizeli všichni, kdo dělají zbytečný hluk, který k fotbalu prostě nepatří. To v Hradci hned v prvním kole zaplatili daň z nováčkovské nezkušenosti. Pustí si drze do ochozů celé davy svých nekritických příznivců – to se pak nemůžou divit, když porazí rudou bandu kašparů, kterým jsou ostatní zvyklí dávat body zadarmo.
Uvažovaný trest pro hradecké za překročení kapacity je proto zcela v pořádku. Fotbal se přece nehraje pro fanoušky, ale pro sponzory, to ví dnes už každé sešívané dítě!
O autorovi| MILOŠ CIHELKA, Autor (41) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
