Čtyři stovky exponátů, jež reprezentují zásadní díla význačného malíře a kreslíře Karla Škréty, jsou soustředěna ve dvou prestižních pražských výstavních síních -Jízdárně Pražského hradu a Valdštejnské jízdárně.
Od narození Karla Škréty (1610-1674) letos uplynulo čtyři sta let. Pro Národní galerii toto jubileum bylo impulzem k rozsáhlému projektu - výstavnímu i výzkumnému.
Nově objevená díla Naposledy byla u nás velká škrétovská expozice uspořádána v Jízdárně Pražského hradu k třístému výročí malířovy smrti. „Ve srovnání s přehlídkou z roku 1974 je Karel Škréta na současné výstavě představen mnohostranněji,“ vysvětluje kurátor výstavy současné Vít Vlnas. „Nejen jako význačný malíř a kreslíř, jehož kvality podtrhují nově restaurovaná a mnohdy i nově objevená díla, ale i jako navrhovatel mnoha grafických listů.“
Podle Víta Vlnase souvisí s umělcovým intelektuálním rozměrem také vhled do pozoruhodné škrétovské knihovny. „Originální historické dokumenty zase přibližují Škrétu jako člověka - muže energického, mnohdy dravého a v posledku i úspěšného.“
Výstava o době a díle Karla Škréty představuje v nových souvislostech pražský rudolfínský manýrismus i éru mezi pozdní renesancí a raným barokem. Kontext doby doplňují ukázky tehdejší architektury a urbanismu, raně barokního sochařství a v neposlední řadě je prostor věnován i umělcům, na něž Škréta navazoval.
„Vůbec poprvé se tak obrazy,pražského Apella‘ ocitají v přímé konfrontaci s virtuózními, dobově vysoce oceňovanými pracemi Annibala a Ludovica Carracciů, Johanna Karla Lotha, Carla Maratty, Bernarda Strozziho a Quida Reniho, jehož úchvatné Zvěstování z Ascoli Piceno je samo o sobě výstavním klenotem,“ připomíná kurátor. „Nechybí ani práce záalpských kolegů Karla Škréty, mimo jiné Joachima von Sandrart, Johanna Heinricha Schönfelda a Tobiase Pocka. Samostatná část výstavy je věnována osobnosti Karla Škréty ml. a otázkám Škrétovy dílny a následovníků. Epilog tvoří připomínky umělcova druhého života a impozantního kultu, jemuž se těšil zvláště v 19. století.“
Celkem obě části jubilejní výstavy představí čtyři stovky exponátů, jež poskytlo zhruba sto zapůjčitelů - veřejných sbírek, církevních institucí a soukromých sběratelů z Česka, Německa, Rakouska, Itálie, Nizozemska a USA. Z galerií jsou to například vídeňská Albertina či Kunsthistorisches Museum a Österreichische Galerie Belvedere, dále berlínská státní muzea, florentská galerie Uffizi či Pinacoteca Nazionale v Bologni.
Projekt analyzoval i zachraňoval Návštěvník má šanci dozvědět se víc o době, v níž Škréta žil a která pro malířovu patricijskou rodinu Škrétů Šotnovských ze Závořic nebyla jednoduchá. Postihla ji pobělohorská náboženská a politická perzekuce. Její členové odešli do ciziny a do Německa, Švýcarska a Itálie zamířil i Karel Škréta. Tam získal svou evropskou proslulost.
Výstavě předcházel důkladný výzkum, jehož výsledkem jsou leckterá překvapení - některé obrazy, jež byly Karlu Škrétovi tradičně připisovány, z jeho štětce nepocházejí, a naopak díla, jež s malířovým jménem spojována dosud nebyla, jsou mu nově přiřazena. Některá byla znovunalezena.
Výzkum, který podpořily „norské fondy“, umožnil analyzovat, identifikovat a restaurovat, dokonce zachránit díla nejen Škrétova, ale i jeho současníků. Podílel se na něm mezinárodní autorský tým, který také uspořádal vědecký katalog výstavy. Připraveny jsou doprovodné programy, novinkou pro návštěvníky je interaktivní digitální průvodce. Jde o první použití tohoto média v českých galeriích a muzeích a bude určen především pro školy. Každý ze studentů dostane do rukou elektronické zařízení, na jehož displeji se objeví vybrané obrazy z výstavy. Některá díla oživnou pomocí animací, u jiných se objeví pouhé detaily...
Karel Škréta (1610-1674): Doba a dílo Valdštejnská jízdárna - Jízdárna Pražského hradu, 26. listopadu 2010 - 10. dubna 2011
