2. července 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Skřivani ve Strakovce. Brzké ranní schůzky praktikovali před Babišem i Špidla nebo František Josef

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Vladimír Špidla | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Špidla | foto:  František Vlček, Lidové noviny

PRAHA V půl sedmé ráno uvedl ve čtvrtek premiér Andrej Babiš do funkce Jana Hamáčka. Jeho ranní schůzky jsou již vyhlášené, vládu svolává občas i na šestou hodinu. K podobné praxi sahala i „ranní ptáčata“ Vladimír Špidla nebo třeba císař František Josef. Mýtus o prospěšnosti ranní pracovitosti může být však podle odborníků také nebezpečný.

Téměř všechny světové kultury mají svou verzi pořekadla o ranních ptáčatech, která doskáčou dál. Za svůj tento princip přijali i mnozí Češi, mezi nimi i několik nejvyšších státních představitelů. Ve čtvrtek například naplánoval kvůli nabitému dennímu programu premiér Babiš první uvedení ministra své nové vlády na půl sedmou ráno. Jan Hamáček dorazil na ministerstvo ještě před půl sedmou, Miroslav Poche, kterého na ministerstvo odmítl prezident Zeman jmenovat, byl v Černínském paláci už od šesti. Pro zaměstnance nebo novináře znamenal takový čas příchod nejpozději na půl šestou.

Babiš je svými ranními mítinky pověstný. Už předchozí vládu svolával na 6.30, nelibě to nesl například ministr spravedlnosti Pelikán, který se považuje spíše za noční sovu, která pracuje déle do noci.

Již od brzkých hodin nového dne úřadoval také bývalý premiér z řad ČSSD Vladimír Špidla. Ten si první schůzky dne sjednával pravidelně na šest hodin ráno. „Když to nevadí lidem, kteří chodí do továrny nebo poklízet kravám, nemůže to vadit ani politikům. Ráno jsou lidi koncentrovanější a čerstvější,“ řekl Špidla.

Špidla ale na hektický program předsedy vlády později doplatil, když zkolaboval během jednání sněmovny. Ranní brífinky proto nahradil hodinu a půl dlouhým během, kterému se musela přizpůsobovat jeho ochranka.

Rekordman byl císař, Zeman byl spíše sova

Zdaleka největším „skřivanem“ v historii byl však zřejmě císař František Josef. Jelikož chodil spát kolem osmé hodiny večerní, vstával už ve čtyři hodiny ráno. Spacím návykům absolutistického vládce se tak musely přizpůsobovat všechny státní instituce.

Naopak současný prezident Miloš Zeman se svým pracovním tempem řadí mezi „sovy“, tedy lidi, kteří pracují do noci a ráno si rádi přispí. Stejně na tom byl během svého vládního angažmá i jeho oponent v prezidentské volbě z roku 2013 Karel Schwarzenberg. Toho zase vyděsil první schůzkou o možné vládní koalici premiér Nečas, kterou svolal na sedm hodin ráno. Mluvčí ODS Martin Kupka pak musel koaliční partnery, mezi nimi například Radka Johna z Věcí Veřejných, uklidnit tím, že schůzky budou začínat klasicky až v osm hodin.

Zeman své opovržení vůči brzkému vstávání ostatně vyjádřil i během nechvalně známé schůzky Zemana s Bohuslavem Sobotkou z roku 2017, při kterém na něj ukazoval holí a ukázal mu i záda. „V sedm hodin ráno, což je, pane premiére, zatraceně noční doba, kdy normální lidé spí a nejednají…,“ pronesl tehdy prezident na adresu Sobotky, který v tuto hodinu žádal prezidenta o schůzku.

Denní cykly jsou přirozené, nemají se měnit, varují odborníci

Že jsou lidé vstávající dřív pracovitější, je ale podle odborníků mýtus, který souvisí se způsobem života ve společnosti, kdy značná část lidí pracovala v zemědělství. 

„Někteří lidé, skřivani, jsou svěží brzy ráno, naopak sovy se rozjíždějí pomalu a pracují dlouho do večera. To je vrozené a moc se to ovlivnit nedá,“ říká expert na problematiku spánku, neurolog Miroslav Moráň z brněnské fakultní nemocnice.

„Neplatí, že v šest ráno jsou všichni nejčilejší. Naopak mohou mít pomalejší reakce, sníženou výkonnost a hůře snášet stres, bývá i víc dopravních nehod,“ varuje lékař.

mbMichal Bernáth
  • 5Diskuse




Najdete na Lidovky.cz