Rozsáhlý dokument ve svých střevech obsahuje dodatek, který upravuje spořící účty specificky mířené na vysokoškoláky. Jde o účty existující jako plán 529 - ten má motivovat rodiče k tomu, aby si dávali stranou peníze na školné svých dětí, a to se značnou daňovou slevou. Republikánský návrh zákona ovšem mění pravidla hry, jak informoval například server Politico.com.
  |
Spořící účty na vysokou školu totiž zpřístupňuje i takzvanému „nenarozenému dítěti“, které specificky definuje jako „dítě v děloze, což znamená člen rodu homo sapiens, v jakékoli fázi vývoje, který je nošen v děloze“.
Rozpor s ústavním právem
Specifická právní definice plodu v jakékoli fázi vývoje jako právní osobnosti, tedy subjektu práva, teď děsí zejména organizace, které ve Spojených státech bojují za svobodné rozhodování v otázce potratů. Podle nich by daňová reforma připravila dokonalou půdu pro plošný zákaz potratů - či alespoň jejich výrazné omezení. Čtrnáctý dodatek americké ústavy totiž specifikuje, že žádný člověk nemůže být zbaven života bez patřičné opory v zákoně. A pokud by došlo ke kodifikaci právní osobnosti plodu, mohl by vzniknout přímý konflikt s právem podstoupit potrat.
Americký Senát schválil Trumpovu daňovou reformu. Výrazně uleví firmám |
Pod současným zákonem přitom neexistuje časový limit na to, kdy mohou rodiče začít výhodně šetřit na vysokoškolské vzdělávání svých potomků. Do účtů kategorie 529 mohou peníze začít posílat kdykoli pod svým vlastním jménem, a na jméno dítěte ho následně převést po jeho narození. To tedy podle řady zahraničních analytiků jasně značí, že změny v republikánském návrhu zákona existují jen a pouze proto, aby ukotvily plod jako lidskou osobnost a tedy subjekt práva.
Důvodem, proč se s zákonem možná podaří republikánům protlačit i dodatky, které s daněmi nemají pranic společného, je především čas. Jednání o návrhu a jeho schvalování totiž probíhá ve značně kvapném tempu.
‚Vánoční dárek‘
Donald Trump a jeho vůdčí republikáni v Kongresu se totiž zařekli, že návrh musí skončit na prezidentově stole a být připraven k podpisu ještě do konce letošního roku - a to proto, že Trump zřejmě nechce zakončit svůj první rok v úřadu bez jakékoli jednoznačné legislativní výhry, zejména tváří v tvář s opakovanými pokusy zrušit a nahradit Obamacare, které neprošly ani přes všudypřítomnou republikánskou většinu. Kritikům, které cituje i server New York Times, tak chybí analýzy a slyšení o návrhu, který míří na největší reformu daňového systému v historii moderní Ameriky.
Zákon, který Trump nazval „vánočním dárkem pro Ameriku“, tak z Washingtonu podle řady pozorovatelů udělala směnárnu, kde se protlačí téměř jakákoli dohoda, která přinese další hlasy. Zájmové skupiny tak mají téměř unikátní příležitost protlačit vlastní agendu - a redefinice práv plodu byla v hledáčku anti-potratových aktivistů již léta.
Návrh daňové reformy republikáni odhalili již před měsícem, přičemž tehdy byl schválený pouze sněmovnou reprezentantů. Následně se do něj pustil i senát, přičemž jeho verze se od té sněmovní mírně liší - neshody panují zejména v oblasti federálního deficitu.
Reaganovský trickle-down
Daňovou reformu senát schválil v pátek večer, a to 51 hlasy ku 49. Podle jeho propagátorů Ameriku učiní konkurenceschopnější. Očekává se, že Trump se svým návrhem uspěje a dojde tak k největšímu přepisu amerického daňového systému za posledních 37 let. Sám Trump návrh hlasitě a často chválí s tím, že přilepší zejména středním vrstvám.
Nezávislí ekonomičtí odborníci však často tvrdí, že změna prospěje pouze bohatší vrstvě a korporacím.
Státní dluh podle některých odhadů zvýší až o 1,5 bilionů dolarů (32 bilionů korun), což by například s nejvyšší pravděpodobností znamenalo konec finanční podpory lidí závislých na sociálních benefitech – ať už jde o děti či lidi v důchodovém věku. List The Washington Post oslovil 38 ekonomů napříč ideologickým spektrem, z nichž 37 tvrdilo, že státní dluh republikánský plán skutečně zvedne – a ten 38. se jim následně ozval pomocí emailu s tím, že si špatně přečetl otázku a stojí na stejné straně jako jeho kolegové.
Daně by se údajně pro většinu Američanů zvýšily – do roku 2027 by si podle jedné studie pohoršili všichni, kteří vydělávají 75 tisíc dolarů ročně a méně (tedy 1,6 milionu korun) a finančně by si tak pohoršila polovina amerických domácností. Snížily by se například i daňové slevy na studentských půjčkách.
