Po havárii mexické těžební plošiny Ixtoc u poloostrova Yucatán v letech 1979 až 1980 se podle AP dostalo do Mexického zálivu 532 milionů litrů ropy.
Pokud platí minimální odhady na denní únik ropy, dostalo se zatím do moře podle AP 271 milionů litrů ropy. Únik se ale zřejmě nepodaří zastavit před začátkem srpna. Vzhledem k tomu, že v současnosti denně z vrtu vytéká několikanásobně víc ropy než v prvních dnech po havárii, je pravděpodobné, že i v případě minimálního odhadu současná ekologická havárie katastrofu plošiny Ixtoc překoná.
Vědci vyhodnocují celkový objem unikající ropy ze záběrů podmořských kamer, které ukazují, jak surovina vytéká z poškozeného ventilu. Pro určení objemu suroviny v moři poté od zjištěných hodnot odečtou objem ropy, kterou britská společnost BP dokáže pomocí speciálních krytů odčerpat.
Stanovení objemu ropy, která vytekla do moře, je přitom důležité pro stanovení hmotné odpovědnosti BP. Výše pokuty za ekologické škody, kterou BP dostane od americké vlády, závisí na tom, kolik suroviny se do moře dostalo.
Ropa uniká z vrtu v hloubce 1500 metrů od 20. dubna, kdy vybuchla těžební plošina provozovaná BP. Společnosti se nepodařilo ucpat vrt shora a pouze dokázala pomocí krytů omezit množství ropy, která vytéká do moře. Zastavení úniku umožní až dvě odlehčovací šachty, které se pod mořským dnem napojí na poškozený vrt a umožní ho naplnit zespoda betonem. Dokončeny by měly být v srpnu.
Přestože se ropná skvrna v Mexickém zálivu zřejmě stane nejhorší civilní ekologickou katastrofou, nepřekoná patrně vůbec nejhorší ropný únik v historii. V roce 1991 iráčtí vojáci během války v Perském zálivu začali do moře vypouštět ropu z kuvajtských tankerů a zásobníků. Do moře se tehdy dostalo na 1,7 miliardy litrů ropy, která pokryla plochu nejméně 600 kilometrů čtverečních.
