Jenže z dřívějších rozsudků Nejvyššího soudu je patrné, že nedostatečné odůvodnění vyšetřovacích metod ještě neznamená konec případu. „Neexistence zdůvodnění sama o sobě – byť je vadou řízení – nedosahuje ústavněprávní roviny, která by měla být důvodem pro rušení meritorních rozhodnutí. Jde totiž o vadu toliko formální, bez vlivu na věcnou správnost provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu,“ napsal v roce 2011 Pavel Šámal, který je dnes předsedou Nejvyššího soudu.
Právě na přepjatý formalismus si stěžovala vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová, která označila Zelenkův verdikt za jen stěží odborně přijatelný. A ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) již avizoval, že v nejbližších dnech podá stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu v neprospěch Ratha a dalších obžalovaných.
