Slaná bramborová pochoutka. Jak se vlastně vyrábí?

Celá řada vynálezů, které se staly neodmyslitelnou součástí našeho života, vznikla náhodou. Kdo ví, jestli bychom dnes zobali brambůrky, kdyby se kdysi v elegantním newyorském hotelu Saratoga Springs nekřížily osudy indiánského kuchaře George Cruma a jednoho nespokojeného zákazníka. 

Cornelius Vanderbilt, král železnic, tolikrát vracel do kuchyně svoje opečené brambory, prý nakrájené na příliš tlusté plátky, až kuchařovi došla trpělivost a rozhodl se rozmazlenému hostu pomstít. Brambory nakrájel na tenké plátky a ve velmi horkém tuku je osmažil do křupava a do zlata. Důsledek byl zcela opačný - z takto připravených lupínků se stal naprostý hit.

Slaná pochoutka či příloha?

Zatímco v Americe brambůrky slavily úspěch jako příloha, v našich krajinách byly odjakživa především slanou pochoutkou. V Čechách se začaly vyrábět v roce 1982 díky myšlence Františka Jaroše, který si všiml, že úrodná jihočeská pole mají velký potenciál, a tak stačilo přivézt ze zahraničí, v té době pochopitelně ilegálně, první vhodnou sadbu a tím mohla pětatřicetiletá cesta brambůrek pod tehdejší značkou Bohemia začít. 

Poprvé se české brambůrky západního střihu prodávaly na výstavě Země živitelka. Návštěvníci si chodili slané lupínky kupovat přímo do auta a každý, kdo je ochutnal, chtěl ihned další. Novinka v červenožlutém balení pak byla k dostání v obchodech Ovoce – Zelenina prakticky jen před Vánoci a jako podpultové zboží. Hlavní expanzi zaznamenaly tradiční české brambůrky Bohemia po revoluci v letech 1992 až 1997.

Jak se vybábí?

První zkoušku podstupují brambory v bramborárně, kde jsou tříděny podle velikosti. Ty malé a pro výrobu nevyhovující putují zpět k lokálním producentům. „Brambory odebíráme od českých pěstitelů z Polabí, Vysočiny, středních a jižních Čech či jižní Moravy, protože mají ideální obsah škrobu. Dá se říci, že každou bramboru známe již od sazenice,“ uvádí Miloš Cikrt, vedoucí výroby společnosti Intersnack v Choustníku, odkud pochází také brambůrky Bohemia. „Celkem využíváme 10 speciálních chipsových odrůd, ale mezi hlavní patří Kiebitz a Lady clair. Ročně spotřebujeme 45 000 tun brambor.“

Samotná výroba začíná pečlivým omytím a oškrábáním brambor v automatické škrabce. I přes technologický pokrok zde brambory ještě procházejí lidskou kontrolou a špatné kusy dále nepostoupí. Následuje další mytí a v řezačce nakrájení na úhledné plátky o tloušťce 1,2-1,4 mm. Po té jsou syrové brambůrky znovu několikrát proprány, až se z nich odplaví i nejmenší nečistoty.

Podobně jako samotné brambory, představuje nenahraditelnou ingredienci pro dosažení výsledné chuti olej. Skutečně kvalitní brambůrky proto vznikají na nejjemnějším slunečnicovém, tzv. HOSO. Horké, již hotové brambůrky procházejí znovu kontrolou, během níž jsou vyřazeny špatné kusy. Kořenění tvoří až úplně poslední část výroby. Přestože je na trhu k dostání celá řada nejrůznějších chuťových variant, Češi si nejvíce oblíbily sůl, papriku a slaninu.