Během série experimentů na potkanech Gouldová s kolegy zjistila, že tvorbu nových neuronů v oblasti mozku označované hipokampus potlačuje nedostatek spánku. Konkrétně je na vině zvýšení koncentrace hormonů patřících do skupiny glukokortikoidů, které se vylučují do těla především při stresu, uvedli američtí vědci v časopise PNAS.
Elizabeth Gouldová donutila potkany, aby nespali 72 hodin. Zvířata v kontrolní skupině se naopak mohla uložit ke spánku, kdykoliv se jim zachtělo. U nevyspalých potkanů pak vědci odhalili zvýšenou hladinu hormonu kortikosteronu, a při bližším pohledu na mozek si také všimli, že se jim téměř netvořily nové neurony v hipokampu.
Změna naštěstí není nevratná. Když se spánkově deprivovaná zvířata vrátila k běžnému životu, vzrostlo u nich množství nově vznikajících neuronů na normální úroveň. Trvalo to zhruba dva týdny. V prvních dnech po návratu k běžnému množství spánku se vytvářelo dokonce více nových nervových buněk než obvykle. Mozek se tak nejspíše snažil dohonit, co zameškal.
A není bez zajímavosti, že ne každé vypětí ovlivní vznik čerstvých posil pro mozek. Když měla zvířata dostatek spánku, ale hladiny glukokortikoidů byly zvýšené v důsledku jiných stresů, probíhala regenerace hipokampu normálně.
