Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 4,8 procenta, zatímco v listopadu tamní statistický úřad odhadl, že pokles HDP činil 4,9 procenta.
Výsledky slovenské ekonomiky v posledních měsících poznamenala světová hospodářská krize. Kvůli ní řada firem přišla o zakázky a musela propouštět. Výkon hospodářství Slovenska se z pozice mezi lídry Evropské unie v posledním období sesunul na nižší příčky. Krize totiž ovlivnila i další země EU, na jejichž trhy Slovensko vyváží velkou část své produkce.
Zahraniční obchod strašákem Slovenské hospodářství ve třetím čtvrtletí táhnul dolů opět hlavně zahraniční obchod, dovoz se propadl o 17 procent a vývoz o 15 procent. O více než desetinu spadly investice, snížila se i konečná spotřeba veřejné správy, která v předchozích kvartálech pomáhala tlumit pád ekonomiky.
Konečná spotřeba domácností se snížila jen mírně, a to o 0,3 procenta. Podle zpřesněného odhadu statistiků činil ve třetím čtvrtletí objem HDP na Slovensku 16,59 miliardy eur (asi 431,1 miliardy Kč), v běžných cenách se snížil o 5,7 procenta. Po sezonním očištění HDP ve třetím čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí vzrostl ve stálých cenách o 1,6 procenta.
Zatímco pokles růstu HDP Slovenska byl mírně pomalejší, než se předpokládalo, nezaměstnanost v zemi nabrala opačný trend.
Míra nezaměstnanosti na Slovensku se ve třetím čtvrtletí zvýšila na 12,5 procenta, což bylo nejvíce od léta 2006.
Ve druhém čtvrtletí podíl lidí bez práce činil 11,3 procenta. Nezaměstnanost v poslední době roste v důsledku negativních dopadů globální hospodářské krize.
Klesá počet pracovních míst Počet nezaměstnaných se ve třetím čtvrtletí zvýšil na 339 tisíc lidí, zatímco ve druhém čtvrtletí činil 302 tisíc lidí. Zaměstnanost od července do konce září klesla, a to na 2,37 milionu z předchozích 2,38 milionu lidí v předchozím čtvrtletí.
Podle odlišné metodiky výpočtu, kterou používá slovenské Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, míra nezaměstnanosti ke konci září dosáhla 12,45 procenta. V říjnu mírně klesla a dostala se na 12,4 procenta.
Rozdíly v údajích mezi statistickým úřadem a úřady práce jsou výsledkem jiného způsobu stanovení počtu nezaměstnaných. Průzkumy statistiků jsou založeny na vybraném vzorku bez ohledu na to, zda jsou osoby bez práce registrované. Úřady práce vycházejí z počtu registrovaných nezaměstnaných schopných nastoupit do práce.
Graf
Hrubý domácí produkt Slovenska
(Čtvrtletně ve stálých cenách, v procentech)
