Aféra ohledně převodu majetku vojenské rozvědky, při kterém prý stát přišel o miliony eur, propukla minulý týden. List Sme tehdy zveřejnil informace z utajované zprávy, kterou redakce získala z anonymního zdroje. Pravdivost těchto údajů dosud nebyla potvrzena. Podle dřívějšího prohlášení šéfa vojenské tajné služby Ľubomíra Skuhry, jenž se prý také zapletl do machinací, byly dokumenty vypracovány s cílem diskreditovat funkcionáře této instituce.
Možné ověření zprávy
"Mohu čestně prohlásit, že jsem autorem původní skartované zprávy o podezřeních z tunelování ve vojenském zpravodajství. Jsem připraven vystoupit před (parlamentním) výborem, abych ověřil zprávu, kterou výbor disponuje," řekl Suchodolinský. Před členy parlamentního výboru pro kontrolu vojenské tajné služby zatím vypovídat nemohl, protože jej ministr obrany Martin Glváč nezbavil mlčenlivosti.
Suchodolinský byl v minulosti zástupcem šéfa vojenské rozvědky, která se letos spojila s armádní kontrarozvědkou do jedné instituce - vojenského zpravodajství. Jeho šéfem se stal Skuhra, který v minulosti vedl armádní kontrarozvědku.
Suchodolinský tvrdí, že už loni na podzim neúspěšně nabídl vojenské rozvědce pomoc při rekonstrukci skartované zprávy o podezřeních z machinací s jejím majetkem. "Zpráva poukazuje na konkrétní procesy, které vedly k tunelování vojenské zpravodajské služby," řekl. Originál zprávy byl skartován ještě za minulé vlády premiérky Ivety Radičové, kterou loni v dubnu vystřídal jednobarevný kabinet sociálních demokratů v čele s Ficem.
Vedení může přijít o místa
Glváč po propuknutí aféry tvrdil, že o údajně podezřelých převodech majetku nebyl informován. Naznačil, že v případě potvrzení podezření přijde vedení armádní tajné služby o funkci. Opozice mezitím vybídla Fica, aby navrhl Glváčovo odvolání z postu ministra. A to z toho důvodu, že Skuhru, podezřelého z účasti na machinacích, jmenoval do čela vojenského zpravodajství.
Slovenští vojenští agenti se do pozornosti medií dostali už v roce 2011, kdy vyšlo najevo, že armádní kontrarozvědka odposlouchávala novináře.
Podezření z nekalé činnosti se na Slovensku nevyhnula ani civilní tajná služba SIS. Podle některých informací SIS v roce 1995 stála za únosem syna tehdejšího prezidenta Michala Kováče do ciziny. Vyšetření případu ovšem brání amnestie, které v roce 1998 vydal premiér Vladimír Mečiar, jenž vykonával i některé prezidentské pravomoci. Vztahy mezi Mečiarem a Kováčem byly v době únosu prezidentova syna napjaté.
