Oba týmy dávaly před výkopem najevo, že stojí jen o vítězství. Jak vypadala realita?
Domácí podvědomě až příliš spoléhali na vidinu remízy, která jim k pojištění prvního místa ve skupině a přímého postupu na šampionát do Jižní Afriky stačila. „Zápas jsme hlavně nezvládli v hlavách,“ analyzoval porážku 0:2 trenér Vladimír Weiss. Proti Slovincům jeho mužstvo ani jednou nebodovalo.
Slovenští hráči Weissovo mínění jen potvrzovali. „Trenér nám opravdu zdůrazňoval, že nejdřív musíme vyhrát v hlavách, až pak na hřišti. Že se potom stal opak, bych nepřipisoval mediálnímu tlaku. Spíš tomu, že podobnou situaci nikdo z nás předtím nezažil,“ vyprávěl záložník Miroslav Stoch.
Třeba obránce Martin Škrtel byl při hodnocení domácího selhání mnohem bezradnější. „Opravdu si to neumím vysvětlit. Jako by celé nasazení, pohoda a odhodlání z posledních dnů zůstaly v kabině.“ Největší slovenská hvězda do Polska vůbec nepocestuje, protože se vykartovala stejně jako Stoch, Ďurica a Zabavník. Čtyři díry v základní sestavě znamenají pro Slováky další nepříznivou zprávu.
Optimismus ostatně nevzbuzoval ani průběh očekávaného utkání. Už po úvodní čtvrthodině mohli Slováci prohrávat o tři góly, jejich nejlepším hráčem na hřišti byl v sobotu brankář Mucha. Potom sice nastřelili tyč, ale odpověď na dva góly hostů z druhého poločasu hledali marně.
Těžko říct, kdo je před finišem kvalifikace v lepší pozici. Slováci si mohou pohlídat vedoucí pozici, jen když zvítězí v Polsku. Tedy na půdě týmu, který po porážce v Praze už zdánlivě nemá důvod, proč klást Slovensku odpor. Jenže... „S lepší obranou můžeme zvítězit,“ dal trenér Polska Stefan Majewski najevo, že odevzdaný výkon nelze od jeho svěřenců čekat. Slovinci sice nedrží svůj osud ve vlastních rukou, ale mají před sebou formalitu – porazit San Marino, což se od dubna 2004 povedlo všem týmům, kteří proti outsiderovi nastoupili.
Zklamání ve slovenské metropoli bylo tak veliké, že se přelilo až do Prahy, kde české fotbalisty ztráta vedoucího týmu skupiny téměř připravila o naději na postup do baráže. Na obou místech ukáply slzy. „Nějaké tam byly,“ špitl útočník Michal Papadopulos na Letné.
Na Tehelném poli nezachoval chladnou tvář zase obránce Škrtel. „Kvůli fotbalu jsem plakal naposledy jako malý kluk. Znovu až teprve teď.“ Nejen on si přál, aby alespoň ve středu měl důvod se smát.
***
„Trenér nám opravdu zdůrazňoval, že nejdřív musíme vyhrát v hlavách, až pak na hřišti.“
Zajímá nás jen to, abychom uspokojili naše náročné diváky a vyhráli nad Severními Iry. Nic víc. Trenér Ivan Hašek odmítl diskuse o své budoucnosti u české reprezentace.
Slovákům nezávidím. Prohra s námi pro ně bude velmi těžkým soustem. Uvidíme, co to s nimi udělá. Slovinský kouč Matjaž Kek věděl, že jeho tým velmi posílil svoje postupové vyhlídky.
Naděje na postup byly mizivé, ale byly. Teď už není nic. Komentář na internetových stránkách polské televize TVN 24 po porážce v Česku
Už nás nemá co zastavit. Jsem si jistý, že Slovensko nevyhraje v Polsku a nám zajistí vítězství v San Marinu účast na šampionátu. Předseda Slovinského fotbalového svazu Ivan Šimič si narýsoval ideální vývoj závěru kvalifikace.
Je to jako zlý sen, ale teď musíme zvednout hlavy a hledět dopředu. Slovenský obránce Ján Ďurica po porážce od Slovinska
