Zákon umožňuje vyměřit vyšší tresty například za podněcování k národnostní, rasové a etnické nenávisti. Za přitěžující okolnost bude považováno členství v extremistické organizaci.
Zpřísnění trestů se týká i výtržnictví, čímž ministerstvo reaguje na násilí při sportovních akcích. Pod trestný čin výtržnictví je nově řazeno hanobení státních symbolů nejen Slovenska, ale i jiných zemí.
Vláda Roberta Fica podpořila změny v trestním zákoně krátce po loňském sporném zásahu policie proti maďarským fotbalovým fanouškům v Dunajské Stredě a po incidentu v Kráľovském Chlmci na východním Slovensku, kam dorazilo 28 Maďarů oděných v kopiích fašistických uniforem. Oba incidenty vyostřily slovensko-maďarské vztahy.
Na Slovensku bude trestné také obhajování, popírání nebo zlehčování genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů. Nový zákon za tyto činy počítá až s ročním trestem, dolní hranice pro popírání holokaustu byla podle dosavadní verze zákona šest měsíců. Novela rovněž definuje extremistické činy a také pojem extremistický materiál, za jehož výrobu, šíření a přechovávání bude hrozit vězení.
Nevládní organizace ale upozorňují na to, že definice extremismu není jasná. "Rasově motivované trestné činy tvoří jen určité procento extremistických trestných činů, a naopak, ne všechny rasově motivované trestné činy mají extremistické pozadí," řekla ředitelka sdružení Občan a demokracie Šarlota Pufflerová.
Podle novely prý bude za extremistu považován i "klasický" rasista, který nebude členem ani stoupencem neonacistické skupiny a který třeba slovně zaútočí na Roma.
Při rozpravě novelu kritizoval i poslanec opozičního Křesťanskodemokratického hnutí a bývalý ministr spravedlnosti Daniel Lipšic. "Považuji tento návrh spíš za jakousi formu propagandy. Při jednání s jinými státy budeme moci říci: ´Podívejte, i my jsme přitvrdili, i když není jasné proč´," řekl.
