12. března 2018 10:00, aktualizováno  13:31 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Slovenský ministr vnitra rezignoval. Koaliční partneři uvažují i o předčasných volbách

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 125Diskuse
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák rezignoval. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák rezignoval. | foto: ČTK

BRATISLAVA/PRAHA Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák (Smer-SD) ohlásil na tiskové konferenci svou rezignaci. Odstoupení Kaliňáka z vedení rezortu požadovali od vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka koaliční partneři Smeru. Sami v současnosti jednají o setrvání ve vládě.

„Je důležité pro Slovensko, aby stabilita byla zachována. Mé rozhodnutí rezignovat souvisí s tím, abychom dokázali situaci uklidnit,“ řekl místopředseda strany Smer-SD Robert Kaliňák na tiskové konferenci. 

Stal se tak druhým ministrem kabinetu premiéra Roberta Fica, který po dvojnásobné vraždě oznámil rezignaci. Minulý týden ve funkci skončil ministr kultury a Kaliňákův stranický kolega Marek Maďarič.

„V současnosti je důležité, abychom dali prostor policejním složkám,“ uvedl na začátku svého brífinku k aktuální politické situaci ministr vnitra Kaliňák. Dodal, že kvůli vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka Slovensko vytvořilo největší vyšetřovací tým v historii. 

Slovenský ministr vnitra ohlásil demisi před jednáním širšího vedení Mostu-Híd o řešení stávající politické krize. Předseda strany Béla Bugár po pondělní schůzce s prezidentem Andrejem Kiskou o řešení politické krize neuvedl, zda Kaliňákova demise straně bude postačovat. 

Na Kaliňákovu rezignaci reagoval i slovenský předseda vlády Robert Fico. Podle něj ministr vnitra neselhal a patřil mezi nejtalentovanější ministry. Odchází prý v zájmu stability demokracie a pokračování pozitivní vládní politiky.

Odchod stačit nemusí

„Dokud jednáme, žádné dílčí informace poskytovat nebudeme,“ řekl Bugár. Jeho strana později v tiskové zprávě uvedla, že změny na postu ministra vnitra byla nevyhnutelná pro možnost uklidnění situace. 

„Měl odejít, dokud to ještě stačilo,“ reagoval naopak značně ostře na odchod Kaliňáka poslanec za Most-Híd František Šebej. Podobně se k celé záležitosti měla postavit i současná ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská. Ta má dokonce požadovat odchod samotného premiéra Fica. Pokud se tak nestane, rezignuje na svou funkci, uvedl server pluska.sk. Žitňanská se na pondělní konferenci odmítla k situaci vyjádřit.

Během odpoledne budou koaliční strany jednat o tom, zda je rezignace ministra vnitra dostačující jako reakce na politickou krizi. Média spekulují i o konci koalice.

Slovenská národní strana (SNS), druhý koaliční partner Smeru, je podle jejího předsedy Andreje Danka připravena na rekonstrukci vlády a nemá strach z předčasných voleb. Danko zároveň vyzval organizátory víkendových demonstrací, aby vytvořili stranu či hnutí a šli do politiky. 

„Jsme připravení být konstruktivní politickou stranou. Nikdo z našich ministrů, včetně mě, se svého postu nedrží,“ dodal předseda slovenského parlamentu Danko.

O odchodu Kaliňáka z funkce se hovořilo prakticky od začátku třetí vlády Roberta Fica, napsal minulý týden server webnoviny.sk. Jeho výměnu žádali již v průběhu vyjednávání o vládě současní koaliční partneři strany Smer Most-Híd a SNS.

Další tlak na odvolání přišlo s kauzou Bašterňák týkající se podezřelých převodů bytů v bratislavském luxusním komplexu Five Star Residence. Touto kauzou se mimo jiné zabýval zavražděný novinář Ján Kuciak.

Kaliňák nakonec nejspíš odstoupil právě v souvislosti s vraždou investigativního redaktora a jeho přítelkyně. Kuciak se mimo jiné věnoval problematice korupce a psal o údajných vazbách blízkých spolupracovníků premiéra Roberta Fica na mafii.

Obvinění z korupce

V průběhu minulého týdne navíc Kaliňáka obvinil z korupce a sabotáže vyšetřování elitní prokurátor Vasiľ Špirko. V prohlášení pro média obvinil Špirko ministra z pokusu o diskreditaci jeho osoby v době, kdy vyšetřoval podezření z uplácení Kaliňáka a jiného již bývalého ministra.

Požadavek na rezignaci ministra vnitra vznesla minulý týden koaliční strana Most-Híd. Kaliňák však od začátku tvrdil, že musí zůstat ministrem, jinak by bylo vyšetřování kauzy zpolitizované. Ministrem vnitra byl nepřetržitě od roku 2012, stejný post zastával i v první Ficově vládě v letech 2006 až 2010. Dlouhodobě čelil výtkám opozice a médií, že je politicky odpovědný za neřešení různých kauz.

K uklidnění politické situace vybídl ve čtvrtek slovenský prezident Andrej Kiska. K podpisu deklarace s premiérem Robertem Ficem a předsedou parlamentu Andrejem Dankem s cílem vyřešit politickou krizi v zemi, která nastala po vraždě novináře Jána Kuciaka, však nedošlo. Fico se Kiskou neshodl na textu prohlášení. 

Robert Kaliňák byl ministrem vnitra skoro šest let

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák (46) za svou kariéru ustál podle odborníků mnoho kauz spojených s finančními podvody i s ovlivňováním médií.

  • Vystudovaný právník Kaliňák je místopředsedou vládnoucí strany Směr-sociální demokracie. Ministrem vnitra a vicepremiérem byl už v první Ficově vládě (2006-2010), resort vnitra vedl znovu od roku 2012, v březnu 2016 byl znovu jmenován do třetí Ficovy vlády.
  • Kaliňák je považován za dvojku strany a za korunního prince pro případ, že by Fico již nemohl nebo nechtěl být premiérem. Svého šéfa také zastupoval v období, kdy jej na jaře 2016 postihla srdeční slabost a musel se na několik týdnů stáhnout z veřejného života.
  • Kaliňák, jenž se před vstupem do politiky specializoval na protimonopolní právo a obchody s nemovitostmi, patří k nejbohatším slovenským politikům. Z přehledu jeho příjmů, který zveřejnila slovenská média, vyplývá, že si během působení v politice vydělal 3,2 milionu eur (81,5 milionu korun).
  • Už v roce 2006 byl jedním z aktérů podezřelého konkurzu zadlužené firmy Kovošrot. Konkurzní správce nejprve vyhlásil veřejnou soutěž, ale její první kolo následně zrušil, a to i přesto, že jeden ze zájemců nabízel za firmu 51 milionů slovenských korun, uvedl server Aktuality.sk. Ve druhém kole Kovošrot koupila firma Krupp, kterou tehdy vlastnil Kaliňák. Hodnota transakce byla 25 milionů slovenských korun, jiný zájemce přitom nabízel o pět milionů větší částku. Tehdejší ministr vnitra Vladimír Palko tvrdil, že firma Krupp se koupí Kovošrotu dostala k lukrativním pozemkům v hodnotě 57 milionů korun.
  • Kaliňákovo jméno se skloňovalo i v případu úniku odposlechů z Vojenské zpravodajské služby. Z odposlechů vyplynulo, že za éry ministra obrany Ľubomíra Galka kontrarozvědka odposlouchávala skupinu novinářů deníku Pravda a bývalého ředitele TA3 Michala Gučíka.
  • Za Ficovy první vlády připravila jiná organizovaná skupina z východního Slovenska stát prostřednictvím nadměrných daňových odpočtů o 75 milionů eur. Hlavní aktér kauzy Milan Chovanec (nikoliv český exministr vnitra) při výpovědi uvedl, že pochybné finanční transakce kryli i pracovníci daňových úřadů, policisté a soudci. Chovanec jmenoval i Kaliňáka.
  • Kaliňák také figuroval v kauze podnikatele Ladislava Bašternáka. Ten v roce 2012 koupil v centru Bratislavy sedm bytů, následně uplatnil nárok na vrácení DPH a od státu získal zhruba dva miliony eur. Podle médií Bašternák tvrdil, že za byty zaplatil 12 milionů eur v hotovosti, ačkoli jejich tržní cena byla mnohem nižší. Podle vyšetřovatelů Finanční správy ve skutečnosti Bašternák zaplatil za byty přibližně 1,5 milionu eur. Policie se začala případem zabývat až na nátlak médií. Kaliňák později přiznal, že měl s Bašternákem obchodní vztahy. V roce 2013 od něj například koupil akcie B. A. Haus za 430 000 eur. Vyšetřování původně vedl prokurátor Vasiľ Špirko. Policie ho však obvinila z údajného zneužití pravomocí a prošetřování spisu mu odebrala. Špirko pak tvrdil, že Kaliňák dal pokyn k jeho diskreditaci, a řekl, že v této záležitosti podá na Kaliňáka a vedení policie trestní oznámení pro podezření ze sabotáže.
  • V centru případu možného uplácení měla být dodávka síťových komponentů a technologií, kterou slovenské ministerstvo vnitra realizovalo v roce 2010. Svědek v uvedené kauze podle Špirka zmiňoval úplatky v hodnotě několika set tisíc eur, které prý byly určeny pro Kaliňáka a exminitra Jána Počiatka, a popsal také celé schéma zakázky na komponenty a technologie.
  • V polovině 90. let Kaliňák (narozen 11. května 1971 v Bratislavě) vystudoval právo v Bratislavě, následně pracoval jako právní koncipient a advokát. Poslancem se stal v roce 2002. Ve sněmovně byl předsedou výboru NR SR pro obranu a bezpečnost (2002-2006) a výboru na kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu (2004-2006). Od července 2010 zastával funkci předsedy zvláštního parlamentního výboru pro kontrolu činnosti Slovenské informační služby.
  • V krajských volbách v roce 2005 byl zvolen do zastupitelstva Bratislavského kraje, o rok později se mandátu vzdal.
  • Je ženatý a má dvě děti.
  • 125Diskuse


Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky