Slovenský nejvyšší soud v lednu odmítl mimořádný opravný prostředek, kterým se ÚPN snažil zvrátit spor s Babišem, v jehož prospěch na Slovensku dříve rozhodli okresní i krajský soud.
„S rozhodnutím nejvyššího soudu nemohu za žádných okolností souhlasit. Jako předseda Ústavu paměti národa nemohu dovolit, aby byla naše minulost překreslována kontroverzními soudními rozhodnutími,“ uvedl předseda správní rady ÚPN Ondrej Krajňák.
Ústav dříve upozornil, že rozhodnutí okresního i krajského soudu jsou nezákonná, protože bývalí příslušníci StB, kteří svědčili pro Babiše, nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti.
Ústav paměti národa chce zvrátit verdikt, že Babiš je evidován ve svazcích StB neoprávněně |
Nejvyšší soud v odůvodnění svého verdiktu napsal, že výslech bývalých příslušníků StB, aniž byli předtím zbaveni mlčenlivosti, je sice podstatným porušením zákona, ale že ho lze dodatečně napravit, což nejvyšší soud také udělal. Nejvyšší soud během posuzování takzvaného dovolání ÚPN sám požádal slovenského ministra vnitra o dodatečné zbavení mlčenlivosti zmiňovaných svědků a ministr žádosti vyhověl.
„Nejvyšší soud nemohl vykonávat další dokazování ani zasahovat do již vykonaných důkazů. Jeho pravomoci jsou stanovené zákonem a jejich překračování je v právním státě nepřípustné,“ uvedl právní zástupce ÚPN Pavol Poláček. Dodal, že ministr vnitra nemohl zpětně zprostit svědky mlčenlivosti.
Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Už dříve zopakoval, že za socialismu jako pracovník československého podniku zahraničního obchodu Petrimex přišel do kontaktu s příslušníky StB, kteří se podle něj pouze zajímali o obchodní aktivity firmy.
Archivní dokumenty, které nyní spravuje ÚPN, uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
