„Stojí před námi obrovská výzva, jedna z největších, s nimiž se Slovinsko od získání nezávislosti (v roce 1991) muselo vypořádat,“ uvedl Janša ve svém novoročním projevu. Slovinsko, které vstoupilo do EU stejně jako Česká republika v roce 2004, se na své předsednictví pečlivě připravovalo - podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Gregora Krajce na něm pracují dva tisíce lidí.
Vláda je odhodlaná udělat vše pro to, aby pomohla co nejrychlejší ratifikaci Lisabonské smlouvy. Samotné Slovinsko by ji proto mělo schválit už v lednu nebo únoru, aby k tomuto kroku povzbudilo i další země. Na konci předsednictví Slovinci doufají, že smlouva bude schválena nejméně ve dvaceti zemích unie.
Slovinsko se také chce stát mostem mezi unií a Balkánem v době, kdy se blíží vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku. „Jedním z našich hlavních úkolů bude dospět k jednotnému postoji v této záležitosti,“ prohlásil šéf slovinské diplomacie Dimitrij Rupel.
Slovinsko se pokusí urychlit vstupní proces všech bývalých jugoslávských republik do unie. Chorvatsko již otevřelo téměř polovinu z 35 kapitol, které je třeba s unií vyjednat, ale Srbsko dosud jen parafovalo svou asociační smlouvu, jejíž oficiální podpis je podmíněn spoluprací Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii při pronásledování válečných zločinců. Slovinci také plánují otevření dalších vyjednávacích kapitol s Tureckem, i když v této otázce budou zřejmě čelit odporu Francie.
Dalším velkým tématem bude pro Slovince boj se skleníkovými plyny - už 12. ledna vydá Brusel návrh směrnice, podle níž by se měly jednotlivé státy řídit, aby přispěly k plánovanému snížení emisí. Některé země se ale zřejmě postaví proti. Právě Slovinci by měli legislativu prosadit v Radě ministrů i v Evropském parlamentu.
Ve druhé polovině roku vystřídají Slovince Francouzi - ti už nyní podle listu Le Figaro označují slovinské předsednictví za „přechodné období“.
