Ovzduší s vysokými koncentracemi polétavého prachu si i tento rok připíše dalších několik tisíc obětí. Podle Státního zdravotního ústavu jen za loňský rok přibylo na seznam předčasně zemřelých dalších 5 480 lidí. A letošní číslo bude vzhledem k dlouhodobým statistikám obdobné. Za posledních sedm let tak zemřelo 33 797 lidí proto, že dýchalo nezdravý vzduch.
Modelový propočet zdravotního ústavu vychází z toho, že v imisích mikroskopického prachu je pětasedmdesátiprocentní podíl částic menších než 2,5 mikrometru.
Nejvíce usmrcených na Ostravsku
Počet usmrcených není všude stejný. Ústav uvádí jednotky procent v relativně čistém prostředí, více než 10 procent v průmyslově zatížené oblasti Ostravska. A nejpostiženější skupinou jsou chronicky nemocní a senioři.
„Přes pokračující pokles imisí od roku 2000 se kvalita ovzduší na území České republiky nezlepšuje,“ konstatuje aktuální Zpráva o stavu životního prostředí, podle níž se to týká zejména oblastí s překročenými imisními limity – tedy zejména Moravskoslezského kraje. Kromě polétavého prachu jsou v českém ovzduší i vysoké koncentrace rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a přízemního ozonu, místy taky oxidu dusičitého a benzenu.
„Celkové navýšení individuálního celoživotního rizika vzniku nádorového onemocnění v městských lokalitách se pro benzo(a)pyren v období 2006 až 2010 pohybovalo v rozsahu 0,5 až 10 případů onemocnění na 10 tisíc obyvatel za 70 let,“ upozornil Státní zdravotní ústav.
Až 70% Čechů dýchá škodlivý vzduch
Podle zdravotnických organizací se přitom jako vážné vnímá už zvýšení o jeden případ na 100 tisíc obyvatel. Benzo(a)pyren ale nezvyšuje pouze riziko vzniku rakoviny. „Významně zvyšuje nemocnost dětí, výskyt astmatu u dětí i úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění u dospělých. Znečištění má dlouhodobý efekt. Lze jen zaznamenat od prenatálního období až po zkrácení průměrné délky života,“ řekl iDNES.cz Radim Šrám, který se v Ústavu experimentální medicíny dlouhodobě zabývá vlivem znečištěného ovzduší na zdraví.
Státní zdravotní ústav vypočítal, kolik lidí skončilo vloni kvůli polétavému prachu v ovzduší v nemocnicích. „Lze zhruba odhadnout, že v důsledku znečištění ovzduší touto škodlivinou bylo přijato do nemocnic v celé České republice odhadem 700 pacientů s akutními srdečními obtížemi a 1140 pacientů pro akutní respirační obtíže,“ uvedl Státní zdravotní ústav.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl loni překročen limit pro aspoň jednu škodlivou látku včetně přízemního ozonu na bezmála 42 procentech území republiky, kde žije téměř 70 procent obyvatel.
Nejvíce trpí velká města
„Oblasti s překročením imisních limitů jsou vymezovány od roku 2006. Za tento časový úsek nelze, s výjimkou přízemního ozonu, konstatovat výraznou změnu situace. Stále nezanedbatelná část území České republiky je vystavena nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Při pohledu na mapy je jasné, že jde navíc o oblasti s vysokou hustotou zalidnění,“ upozornil Český hydrometeorologický ústav.
Česko trápí smog (ilustrační foto)
Z jeho naměřených údajů vyplývá, že v 25 městech neměli jejich obyvatelé šanci před škodlivinami uniknout. Aspoň jedna z jedovatých látek – především rakovinotvorný benzo(a)pyren nebo prach – překročila platný imisní limit na 100 procentech území.
Třeba v Holešově na Zlínsku je problémem benzo(a)pyren. Podle Lenky Brezanské z odboru životního prostředí tamní radnice se ale ve městě imisi neměří. „Podle informací z hydrometeorologického ústavu je patrný vliv dálkového přenosu z Polska a Moravskoslezského kraje,“ řekla Brezanská. Poznamenala, že mezi zdroje této škodliviny patří doprava a vytápění domácností.
Kvalitu ovzduší ovlivňuje i teplota vzduchu
„Je třeba připomenout, že kvalitu ovzduší ovlivňují například teplota a vlhkost vzduchu, rychlost a směr proudění větru a negativně se může odrazit delší absence srážek,“ dodala Brezanská.
Vlastislav Horáček z oboru životního prostředí radnice v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi přisuzuje nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu ve městě dopravě. „Příčina nemůže být jiná než u většiny podobných míst v naší republice: neregulovaná stále vzrůstající automobilová doprava ve spojení s vhodnými místními podmínkami včetně dalších procesů spalování,“ uvedl Horáček.
Skrytá hrozba v malých obcích
Mnozí lidé mohou dýchat znečištěné ovzduší, aniž by o tom existovaly prokazatelné údaje. V malých obcích se totiž imise dlouhodobě neměří, ačkoli v nich žije bezmála polovina obyvatel. Ovzduší tam mohou výrazně otravovat zplodiny z domácího vytápění nekvalitními palivy nebo dokonce odpadky. Obyvatelé mohou dýchat prach, polycyklické aromatické uhlovodíky nebo těžké kovy.
„V některých malých sídlech tak znečištění ovzduší může být srovnatelné se zátěží ve velkých městských aglomeracích,“ konstatoval hydrometeorologický ústav.
Města, kde byl v roce 2012 překročen imisní limit na 100% jejich území:
Zdroj: ČHMÚ |
