Ministr vnitra Radek John předestřel občanům svůj plán na boj s korupcí. Ještě do voleb chce odvolat nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a občanům poskytnout manuál boje proti úplatkům. Navíc by mělo být hlasování ministrů při rozhodování vlády o tendrech veřejné. To samo o sobě vypadá jako rázný zásah, ale fakticky to nic moc nezmění.
V delším časovém horizontu plánuje ministr vnitra umožnit policii opět benevolentnější přístup k odposlechům. Prý chce napravit chybu předchozí sněmovny. Vyhrožuje bývalým poslancům, že prý se chce podívat, jak v případě téhle novely hlasovali. To je chce nechat odposlouchávat nebo raději lynčovat registrovanými véčkaři?
Pan John vidí též lék v provokacích, jimž chce vystavit jak státní zaměstnance, tak lidi ze soukromé sféry. Podezřele zní jeho příslib využití know how soukromých firem (že by kšeft pro stranickou mateřskou agenturu ABL?).
Inspirační zdroje pan ministr odhalil bezděčně: Lidé mi píší, že kdyby se tolik nekradlo, nemuselo by se tolik škrtat. Ano, takové pivní moudro nelze vyvrátit. Kdyby však ministr trochu studoval snahy svých předchůdců, ušetřil by se blamáže. Jen stěží si lze představit, že ODS nebo TOP 09 budou souhlasit s tím, aby stát vyslal do světa agenty provokatéry. Tímhle všelékem se chlubil i Johnův předchůdce Pecina, ale narazil u právníků i ve sněmovně. Pan John dá patrně jen na experty, kteří přichystali véčkařům smlouvy zakazující poslancům vykonávat mandát podle ústavy.
I kdyby pan ministr své plány protlačil parlamentem, jen stěží je nezruší Ústavní soud. Lze se jen ptát, zda je to jen politikův populismus, či neinformovaná omezenost.
