„Všichni Severokorejci musí skládat přísahu věrnosti ve společnosti, nebo na pracovišti během každého svátku, nebo výročí. Mobilizačním pracím se dá čas od času vyhnout bez velké námahy, ale nebýt přítomný přísaze vás vystavuje risku politické ostrakizace,“ uvedl pro Daily NK Jo Hyon, Severokorejec působící na univerzitě Kyungnam.
Bál se, že USA zanalyzují jeho pot? Média spekulují, proč Kim nepodepsal dokument připraveným perem |
Přísaha pochází ze 70. let, kdy zakladatel severokorejského režimu Kim Ir-sen upevňoval pravidelně kontrolu nad obyvatelstvem. Původně se skládala z deseti odstavců, které velebily moudrost a velikost Kim Ir-sena a po jeho smrti v roce 1994 i jeho syna Kim Čong-ila.
Občané mimo jiné museli přísahat, že se „vyzbrojí ideály“ prvních dvou lídrů národa a budou je uplatňovat ve všech aspektech svých životů, ať už v práci, škole či rodině a „navždy zasvětí své životy, jako by nestály nic pro velké úspěchy Kim Ir-sena, Kim Čong-ila a Korejské strany práce.“
  |
Přísaha se nezměnila posledních 40 let až do teď, kdy se ji zjevně podle zdrojů Daily NK rozhodl mladý severokorejský diktátor revidovat. Nová verze přísahy snížila počet odstavců z deseti na pouhých pět, což značně zkrátilo dobu recitace.
V pozměněné verzi navíc není zmínka o zakladatelích Kim Ir-senovi a Kim Čong-unovi. Namísto toho je vložena nová pasáž, jež nutí obyvatele přísahat věrnost ideologii a vedení čtyřiatřicetiletého Kim Čong-una.
Snaha vymazat z minulosti bývalé lídry se zatím nikdy v Severní Koreji neobjevila, informoval britský deník The Telegraph minulý týden. Podle odborníků se nejspíš právě o to Kim snaží. Jde tím však naprosto proti konceptu, který rodina Kimů budovala desítky let, tedy že jsou to mírumilovní vůdci.
Snaha zastínit svého děda a otce může podle expertů pramenit i v tom, že se snaží po nedávných obratech v zahraniční politice posílit svou pozici na domácí scéně a sebrat legitimitu bývalým politikům z vedení země a armády.
Poté, co se Kim Čong-un dostal k moci v roce 2016 naprosto nahradil většinu vedení Korejské strany práce a armády. Bývalí šéfové strany se následně velice rychle stali předmětem kritiky od nově vzniklých skupin. V lepších případech byli propuštěni z funkcí, v horších byli popraveni. Podle Jo Hyona jde v případě nové přísahy opět o snahu vyčistit prostor od odkazů na Kimovi předchůdce.
KLDR uvažuje o stažení děl z hranic
Během krizové doby, kdy vrchní vůdce KLDR vyjednává s bývalými úhlavními nepřáteli, USA a Jižní Koreou, je nutné, aby měl na domácí půdě co nejpevnější pozici.
Jižní a Severní Korea v současnosti jednají o možnosti přesunutí severokorejských dalekonosných dělostřeleckých systémů dál od společné hranice.
Informoval o tom v pondělí jihokorejský premiér I Nak-jon, kterého citovala agentura AP. Jde o další krok, který by mohl přispět ke zmírnění vzájemného napětí mezi oběma korejskými státy.
Obdobným krokem je rozhodnutí KLDR neuspořádat v pondělí pravidelné shromáždění „proti americkému imperialismu“, které každoročně provázelo výročí začátku korejské války. Loni se ho na Kim Ir-senově náměstí údajně zúčastnilo kolem sta tisíc lidí, kteří mávali vlajkami a hrozili pěstmi, a Severní Korea dokonce vydala speciální protiamerické poštovní známky.
