* Jak jste chvíle po utkání užíval?
Sportovci se dají srovnat s herci. Lidi přišli na hokej a chtěli vidět samozřejmě naši výhru, ale také show a zábavu. Musíme si uvědomit, že hokej není jen sport, ale taky byznys. A my těm lidem musíme něco dát. Samozřejmě že jsem měl radost, když jsem viděl, že domů odcházejí spokojení.
* Za svůj výkon jste obdržel sud piva. Jak s ním naložíte?
Pivo jsem nikdy nepil, tak teď asi budu muset začít...
* V sedmatřiceti je už snad trochu pozdě začínat s pivem, ne...?
Nikdy není pozdě! (směje se)
* Po delším čase jste si vyzkoušel hru na úzkém kluzišti. Jak dlouho jste si zvykal na jiné rozměry?
Rozdíl to určitě byl. V první třetině jsem se moc dobře necítil, ale celkem brzy jsem si naštěstí vzpomněl, jak tam mám dávat tělo, nohy, jak se postavit. Šlo o oživení jakési svalové paměti. Na velkém kluzišti moc soubojů nebývá, takže v utkání proti Finsku šlo o to, abych ustál první souboj. Pak už to bylo daleko jednodušší. Člověk na úzkém hřišti přece jen nemusí tolik bruslit. A sílu pořád ještě mám.
* Takže jste nejspíš přivítal, že jste si mohl před olympiádou otestovat hru na kluzišti, na kterém se ve Vancouveru bude hrát...
Jasně. Vzpomněl jsem si na léta, která jsem prožil v Americe, snažil jsem se zůstat v určitém prostoru a nelítat zbytečně po ledě jako plašan. Ostatně je to příjemnější i pro spoluhráče, protože vědí, kde mě najdou.
* Jak jste spokojený se svým výkonem?
Měl jsem spoustu šancí, snad pět tutovek, ale góly jsem nedával. To už se asi nezmění... (směje se)
* U rozhodující druhé branky jste se nachomýtli společně s Čajánkem. Nenapadlo vás, jestli jste ten gól náhodou nevstřelil vy?
Ne ne, kdyby mě někdo trefil, cítil bych to. Ale mezi námi, žádná velká rána to nebyla...
* Když jste byl malý, oblíbil jste si finskou vlajku. Napadlo vás, že jste tedy ve čtvrtek hrál vlastně proti svým?
Když jsem byl malej, tak jsem vždycky fandil tomu, kdo byl slabší. A Finové do tý doby nic nevyhráli. Tahle doba už je ale dávno pryč.
* Českou hymnu jste si před utkání poslechl po dlouhých měsících, jenže v O2 areně ji nebyli schopni zahrát celou. Stalo se vám někdy cosi podobného?
Nepamatuju si. Říkal jsem si, že je to nějaké špatné znamení. Nakonec ale všechno dobře dopadlo.
