Konec projednávání normy komunistických poslanců podpořilo vedle poslanců TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL taky 35 sociálních demokratů, 27 členů frakce hnutí ANO a deset poslanců Úsvitu. Proti hlasovalo z klubů ČSSD a ANO po třech poslancích.
Předlohu KSČM začala projednávat Sněmovna už minulý týden. K hlasování se poslanci dostali opět po vzrušené debatě až dnes.
Hon na čarodějnice
Do lustračních zákonů se ostře pustil bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Zastavily podle něho kariéru řadě lidí, a ač měly platit omezenou dobu, jsou účinné do současnosti. Řada lidí se z rozhodnutí soudů ocitla v seznamech bývalé Státní bezpečnosti neoprávněně, podotkl Grebeníček a uvedl, že řada lidí z StB naopak dostala výjimku pro působení na ministerstvu vnitra. "Umožnil hon ne na příslušníky StB, ale na čarodějnice," komentoval Grebeníček zákon.
Sněmovna projednává návrh na zrušení lustračního zákona.
"Komunistický režim byl zločinný, dopustil se vlastizrady a poškodil tento národ," zdůraznil od řečnického pultíku lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Ministr kultury a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman (KDU-ČSL) zdůraznil, že lustrační zákony jsou zaměřeny proti pachatelům, nikoli proti obětem.
Kalousek: Postoj lidovců je nebezpečný
Šéf poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek ale lidovcům vyčetl údajnou dohodu s prezidentem Milošem Zemanem o tom, že nebude považovat lustrační osvědčení od šéfa hnutí ANO Andreje Babiše při jeho jmenování ministrem financí. Postoj KDU-ČSL označil Kalousek za nebezpečný. Lidovec Ludvík Hovorka Kalouskovi zase připomněl, že ještě jako šéf KDU-ČSL dojednával v minulosti vládu s ČSSD s podporou KSČM.
Výjimku pro Babiše zmínil taky exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle něho spáchali přestupek proti lustračnímu zákonu. Prezident je sice beztrestný, premiérovým postupem by se prý mohla zabývat radnice. "Já to oznamovat nebudu, na to máme ve Sněmovně jiné odborníky," dodal Blažek.
Lustrační zákony, které byly přijaty na začátku 90. let, stanoví podmínky, které musejí splňovat například zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, justici, policii, armádě nebo tajných službách. Lustracemi chtěli zákonodárci ochránit nově utvářené instituce hlavně před vlivem někdejší Státní bezpečnosti a dalších komunistických organizací.
