Absolutním rekordmanem v tomto ohledu je někdejší místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Za čtvrt roku ujel dohromady 26 618 kilometrů. Pro své cesty měl k dispozici dva služební vozy – Škodu Superb s řidičem, s níž urazil 23 538 kilometrů, a malou dodávku VW Caddy, na jejímž tachometru přibylo po Bělobrádkově konci ve vládě 3080 kilometrů. Vyplývá to z materiálů získaných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od Úřadu vlády a jednotlivých ministerstev.
Čeští řidiči přitom ročně nejčastěji ujedou mezi 10 000 až 20 000 kilometry. Uvedené údaje odpovídají necelým 250 najetým kilometrům denně včetně víkendů a svátků. To jsou zhruba čtyři hodiny strávené na tuzemských silnicích každý den. Lidovecký předseda se hájí, že auta nezneužíval. „Služební vozidla jsem používal zcela v souladu se zákonem o platu představitelů statní moci,“ sdělil stručně. K jakým účelům a jak často mu vozy sloužily, nechtěl komentovat.
Redakce si vyžádala od jednotlivých resortů knihy jízd. Jenže ministerstva nejsou povinna poskytovat údaje o přesunech vozidel, a tak tyto informace v záznamech začernila. Ani z těch tak není patrné, kam Bělobrádek se služebními vozidly jezdil.
Zákon, o nějž se lidovecký šéf opírá, přesně říká, že členové vlády mají nárok na nepřetržité užívání služebního auta s řidičem i bez něj k výkonu funkce, k osobním potřebám a k umožnění styku s rodinou. A to i po dobu tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, v němž zákonodárce ve vládním kabinetu skončil. Ministři, kteří jsou zároveň poslanci, přitom nemohou čerpat například poslanecké náhrady na cestování, bydlení nebo reprezentaci. A to ani ve zmiňovaném tříměsíčním období.
Vzhledem k tomu, že šéf KDU-ČSL dojíždí za rodinou do Náchoda, vzdáleného od Prahy přibližně 150 kilometrů, lze předpokládat, že nasbírat porci téměř 27 tisíc kilometrů nebylo tak obtížné.
Člen vlády | Post | Počet najetých kilometrů | Bydliště (region) |
---|---|---|---|
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) | místopředseda vlády pro vědu a výzkum | 26 618 (23 538 s řidičem/3 080 bez) | Náchod |
Marian Jurečka (KDU-ČSL) | ministr zemědělství | 21 585 (vše bez řidiče) | Olomouc |
Jan Chvojka (ČSSD) | ministr pro lidská práva | 14 931 (13 084 s řidičem/ 1 847 bez) | Pardubice |
Daniel Herman (KDU-ČSL) | ministr kultury | 14 680 (vše s řidičem) | Praha |
Jiří Havlíček (ČSSD) | ministr průmyslu a obchodu | 10 359 (vše bez řidiče) | Čáslav |
Michaela Marksová (ČSSD) | ministryně práce a sociálních věcí | 7 580 (vše s řidičem) | Praha |
Stanislav Štěch (ČSSD) | ministr školství | 6 563 (vše s řidičem) | Praha |
Lubomír Zaorálek (ČSSD) | ministr zahraničí | 4 800 (vše bez řidiče) | Ostrava |
Miloslav Ludvík (ČSSD) | ministr zdravotnictví | 247 (vše bez řidiče) | Praha |
Bohuslav Sobotka (ČSSD) | předseda vlády | neznámo (chráněná osoba) | Vyškov |
Ivan Pilný (ANO) | ministr financí | neznámo (chráněná osoba) | Příbram |
Milan Chovanec (ČSSD) | ministr vnitra | neznámo (chráněná osoba) | Plzeň |
Více než 20 tisíc kilometrů, konkrétně 21 585, najezdil se služebním vozem po svém konci v ministerském křesle i další lidovec, Marian Jurečka. Od resortu zemědělství, jemuž za Sobotkovy vlády šéfoval, měl k dispozici Škodu Kodiaq bez řidiče.
„Nevyužil jsem možnost mít auto i s řidičem a celé období jsem řídil sám. S ohledem na vzdálenost mého bydliště od Prahy si myslím, že ujeté množství kilometrů je odpovídající,“ řekl serveru Lidovky.cz Jurečka, který bydlí na Olomoucku. Podle jeho mínění je zákon, který končícím členům vlády tuto možnost dává, v pořádku. „I když člověk již není ministrem, také po skončení mandátu je mnoho pracovních akcí a schůzek, u kterých organizátoři chtějí i účast bývalého ministra,“ argumentoval Jurečka.
140 tisíc ze státní kasy
Při nákladech 5,39 koruny na jeden kilometr, které ministerstvo zemědělství vyčíslilo na provoz Škody Kodiaq, vyšly Jurečkovy jízdy stát na 116 tisíc korun. S podobnými náklady lze počítat i u Škody Superb. Bělobrádkovy cesty tak odčerpaly ze státní pokladny zhruba 140 tisíc. Bývalý ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) a předchozí ministr kultury Daniel Herman (KDU ČSL) urazili v ministerských vozech od poloviny prosince do konce března necelých 15 tisíc kilometrů. Kromě Jiřího Havlíčka, někdejšího šéfa resortu průmyslu a obchodu, jenž najezdil něco málo přes 10 tisíc kilometrů, pak už žádný další ministr nemá v kolonce počtu ujetých kilometrů pětimístnou cifru.
„Tuto službu jsem využíval zcela v souladu se zákonem, a to striktně k cestám za rodinou do Pardubického kraje a k pracovním cestám. Tomu přesně odpovídá i počet najetých kilometrů,“ komentoval to Chvojka.
Nejméně služební vůz využíval předchozí ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který s přiděleným BMW 520 najel pouhých 247 kilometrů. „Jezdím vlastním vozem a služebně používám auto nemocnice. Jen v případě, když byl v opravě, využil jsem ministerské auto, a to k jízdám po Praze,“ přiblížil ředitel Fakultní nemocnice Motol.
Server Lidovky.cz požádal o knihu jízd také u bývalého ministra financí Ivana Pilného (ANO) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Jelikož však šlo o chráněné osoby, po celou dobu dohlíží na jejich bezpečnost ochranná služba tuzemské policie. Ta požadované informace z taktických důvodů odmítla poskytnout. Údaje o jízdách tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky, o něž LN žádaly Úřad vlády, zatím nebyly doručeny. I předseda vlády se ale řadí k těm, které chrání policie. „Povinný subjekt (policie) žádným způsobem nevykazuje počet kilometrů ujetých vozidlem při přepravě konkrétní chráněné osoby ani údaje, o jaké konkrétní vozidlo se jednalo,“ reagovalo Policejní prezidium.
V přehledu ministerských jízd nejsou zahrnuti předešlí ministři, jimž připadlo místo i v současné vládě v demisi premiéra Andreje Babiše (ANO), neboť stále vykonávali povinnosti vyplývající z jejich funkce. Jde o Richarda Brabce, Martina Stropnického, Karlu Šlechtovou, Dana Ťoka a Roberta Pelikána (všichni ANO).
Nárok na služební vůz po uplynutí funkčního období má také prezident republiky. Ten je doživotně chráněn policií, která po celou dobu zajišťuje i jeho přepravu. Oproti tomu poslanci takové výhody nemají, po konci ve sněmovně jim náleží „jen“ peněžité odchodné, které závisí na době strávené ve funkci. To je samozřejmostí i u ministrů a premiéra.