Sociální bubliny? Společnost se rozděluje. Za desítky let můžeme mít problém, varuje sociolog Hartl

Lidovky.cz: Projekt serveru Lidovky.cz ukázal, že Češi žijí na Facebooku v sociálních bublinách. Data prozradila, že voliči nesystémových stran, které se objevují ve zprávě o extremismu ministerstva vnitra konzumují zprávy z alternativních zpravodajských serverů. Voliči tradičních stran přitom vsází především na mainstreamová média. Překvapuje vás to?
Určitě to je tak, jak říkáte. Vyplývá to i z našich výzkumů. Není to nový fenomén, protože ty selektivní sociopreferenční vazby tady byly vidět i v minulosti - před internetem a sociálními médii. To je sociální psychologii známý fakt.

Lidovky.cz: Co to tedy přesněji znamená?
Člověk si z okruhu svých známých vybírá lidi, kteří jsou mu podobní a to vědomě i podvědomě. Když si tedy chcete najít nějakého člověka, který oponuje vašim názorům, stejně si vyberete z toho možného výběru někoho, kdo vám imponuje či je pro vás z té skupiny nějak typický.

Lidovky.cz: A co když chci hledat cíleně mimo?
I když hledáte programově mimo, nakonec skončíte v bublině, protože vaše vaše kontakty vám budou potvrzovat to, co si už myslíte. Často slýcháme: „Neznám někoho, kdo by volil Zemana.“ To se samozřejmě s příchodem sociálních sítích umocnilo, protože nemusíte činit námahu, abyste se s těmi lidmi setkával. Vy si ale najdete skupinku, kde se uzavřete a všichni vám potvrzují vaši přináležitost.

Lidovky.cz: Co je na tom špatného?
To je podle mě to největší nebezpečí, které stojí před naší civilizací a bohatými státy vůbec. Může se prostě vytratí to společné pouto, které tvoří sociální soudržnost a lidé začnou žít v paralelních bublinách a ta prostupnost bude nulová. Může to začít selektivním školstvím a vy třeba nikdy nepotkáte lidi z jiné skupiny. To je nebezpečné. Může se ztratit společný jmenovatel naší existenci a lidé si nebudou mít co říct a každý bude tak nějak jinde.

Lidovky.cz: Společnost je rozdělená, to je i podle dat jasné. Může se to ale prohlubovat?
Zatím to je okrajový případ. I tyhle revoltující skupiny, ti nesystémovci, jsou skupina zatím relativně malá. Pokud si toho nebude všímat školství či se rodiče nebudou věnovat svým dětem, tak máme zaděláno během 20 až 30 let na problém.

Lidovky.cz: Když se podíváme na výsledky, tak jsou vidět zajímavá data například u na politické scéně zavedené ČSSD. Voliči sociální demokracie poměrně vyhledávají i alternativní servery jako jsou Parlamentní listy. Takové ANO, které se prezentuje jako hnutí, co chce změnit zavedené pořádky, má publikum, jež čte především mainsteamové servery. Není to zvláštní? Spadá totiž do skupiny zavedených stran.
Tam to zanesl nějaký stupeň frustrace a pocitu nespokojenosti. U hnutí ANO je to padesát na padesát. Pro jedny je to vládní strana, pro druhé je to protestní hnutí a levice zaujala obranářský postoj, jako udržet sociální jistoty. To je do budoucna ale málo. Podstatě to vede ty voliče, kteří jsou mělce motivováni k volbě své strany, aby se cítili ohrožení a v pocitu ohroženosti hledají sobě podobné.

Lidovky.cz: K těm hádkám na sociálních sítích dochází, protože o sebe jednotlivé bubliny naráží a sen tam někdo vpadne do světa někoho jiného?
Ano a navíc můžete volit šťavnatější výrazové prostředky, takže každý frustrace plodí agresi a ta agrese se celkem neškodně vybíjí na té síti. Mladá generace nemusí vnímat, že se jedná o ventil, kudy vypouštět přetlak, může v tom už i žít.

Lidovky.cz: Jaký mají na tento rozkol vliv média?
Určitě si vzpomenete, jak vypadali komentáře po prezidentských volbách, jak se národ rozštěpil na voliče Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Volby v roce 2018 budou více v zajetí sociálních debat. Pro sociology je ale problém, že si novináři přenesou tu emoci, kterou získávají ze sociálních sítích přenesou jako poznatek o stavu společnosti a pak je přenesou i do médií. Tam je potřeba pořád vidět, že ty sítě jsou takovým svérázným zrcadlem.

Lidovky.cz: Myslíte, jak se při průjezdu konvoje NATO přes Česko pomalu mluvilo o tom, že se bude skákat pod transportéry, ale nakonec ona diskuze „radikálů“ lidi aktivizovala, aby vyšli do ulic a Američany vítali?
Přesně tak. Jednou mi volal novinář, proč rusofilie tolik zachvátila Česko. Řekl jsem mu, že to je pořád stejné, že je třetina lidí rusofilní, dvě třetiny amerikanofilní a od roku devadesát se nic nezměnilo. To stejné je s dotazem, jak velké bude vítězství protievropských stran. To jsou dva dobré příklady.

Lidovky.cz: Jak společnost rozděluje putinovská propaganda?
Kromě různých deprivantů, kteří se pohybují na sítích, tak je tu systematické úsilí od profesionálů, kteří se nás snaží přesvědčit, že svět je tak složitý, že se nedá poznat pravda od lži. Tomu snadno podlehne oslabený jedinec.

Lidovky.cz: Je nějaké šance, jak vystoupit ze své sociální bubliny?
Nelze rezignovat na zavedené zkušenosti osobnostního styku bez prostředního poznávání. Je to o tom, aby školství nerezignovalo na výchovné funkce. Takové to klouzání po povrchu věcí vytváří libé pocity a je potřeba z toho virtuálního světa vystupovat a být konfrontován se světem mimo sociální sítě.