Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Souboj o dálnici pokračuje

Česko

  8:17
BRNO - Může to být stejná ostuda, jako když Britové nedokázali včas dobudovat vysokorychlostní železniční trať k tunelu pod kanálem La Manche. Rakušané totiž dostaví dálnici z Vídně na hranici s Českou republikou, ale u Mikulova na ni podle všeho naváže obyčejná silnice. Dálnice z Brna do Vídně tak nebude úplná.
Stavba dálnice - ilustrační foto

Stavba dálnice - ilustrační foto foto: ČTK

Zatím vede pod označením R52 z Brna jen do Pohořelic. Náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková (ODS) doufá, že se dvěma ze tří chybějících úseků rychlostní komunikace mezi Pohořelicemi a Mikulovem by neměl být problém. Ten zůstává hlavně v „prostřední“ části protínající Novomlýnské nádrže.

 Rakušané minulý týden potvrdili, že poslední část své dálnice A5 z Poysbrunnu na hranici dokončí do roku 2013. Peníze na ni dají v rámci protikrizových opatření. Chybějící část moravské dálnice se začne stavět příští rok. Možná. Zatím pro ni silničáři kvůli protestům ekoaktivistů nedostali ani územní rozhodnutí, základní podklad pro přestavbu nynější silnice I/52 Pohořelice -Mikulov na čtyřproudou komunikaci.

 Jihomoravský krajský radní Milan Venclík, který je současně pověřencem ministerstva dopravy pro stavbu dálnice, minulý týden po výjezdním zasedání krajské rady v Mikulově poprvé připustil, že situace je mimořádně vážná: pokud stavba nezačne do roku 2013, nemusí do roku 2020 začít vůbec. „Sejdeme se co nejdříve s novými ministry dopravy a životního prostředí,“ řekl hejtman Michal Hašek. Pro LN připustil, že je připraven iniciovat zákon o páteřní dálniční síti, který by s t a v b u usnadnil, podobně jako je tomu u dálnic v jiných zemích. Trasa přes Mikulov bude také součástí krajských zásad územního rozvoje, které má zastupitelstvo schvalovat koncem roku.

"Salámová metoda"
Ministerstvo životního prostředí nyní prověřuje sérii stížností, které se týkají vybrané trasy z Pohořelic na Mikulov. Nejvyšší správní soud zároveň na základě verdiktu Ústavního soudu znovu rozhoduje o platnosti územního plánu Břeclavska, který trasu zakotvil. Ekologové argumentují zásahy do krajiny, zejména kolem Novomlýnských nádrží a Pálavy.

 Ani rozdělení na tři části se aktivistům nelíbí. Tvrdí, že tak silničáři a jihomoravští politici uplatňují „salámovou metodu“ a budou pak na doplnění vyžadovat i úsek přes jezera. „Výhodnější a levnější je ke spojení s Vídní využít dálnici D2 z Brna do Břeclavi a tam ji propojit na rakouské hranice,“ opakuje místopředseda Strany zelených a náměstek brněnského primátora Martin Ander. Právě zelení jsou odpůrci plánované stavby. Jejich jednička v krajských volbách Kateřina Dubská vyvolala bouři nevole, když oznámila, že Brno již spojení s Vídní má, a to přes Bratislavu.

Vláda nakonec podpořila obě trasy - přes Mikulov i Břeclav Zelení a další příznivci břeclavské spojky tvrdí, že by navíc odvedla část vozidel jedoucích po budované rychlostní silnici R55 podél řeky Moravy. Loni vláda rozhodla, že stavět se má varianta přes Mikulov i přes Břeclav. Dnes již bývalý premiér Mirek Topolánek sklidil kritiku, když prohlásil, že tak budou uspokojeny obě lobbistické skupiny.

Silničáři zdůrazňují, že břeclavská varianta není pro stavbu připravena a nezbytné práce potrvají i několik let. Navíc Rakušané zákon, jímž vymezili stavbu do Mikulova, zatím nemění.  „Rozhodnutí o termínu dokončení rakouské severní dálnice nás tak trochu zavazuje,“ oznámil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík. Za aktuálně možný termín dokončení označil rok 2014, museli by však ještě letos získat územní rozhodnutí alespoň pro dvě ze tří etap.

 Stavba rychlostní silnice R52 má stát kolem deseti miliard korun, o ceně břeclavské propojky se zatím její příznivci a kritici přou. Má totiž vést po vysokých náspech.