Právní zástupce senátorů Jaroslav Hostinský včera po vyhlášení nálezu řekl, že by stálo za to, aby si ho prostudovala vznikající vláda a sněmovna. „Ústavní soud vydal zřetelný akcent k tomu, aby byly neprodleně řešeny církevní restituce,“ řekl.
Soudkyně Ivana Janů v odůvodnění uvedla, že zrušení paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo, ne-li znemožněno, majetkové narovnání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit. Nemohli by vracet pozemky, což by mohlo zvýšit nároky na státní rozpočet.
Obce jsou „sevřeny“ církevními pozemky Skupina senátorů chtěla svým návrhem vyjít vstříc zejména starostům. Obce nemohou majetek zablokovaný nevyřešenými církevními restitucemi prodávat ani na pozemcích stavět.
U části obcí je tak znemožněn jejich rozvoj, protože jsou církevními pozemky doslova sevřeny, řekl Hostinský.
Podle předsedy České biskupské konference pražského arcibiskupa Dominika Duky rozhodnutí ÚS poukazuje na potřebu řešit otázku zablokovaného majetku církví jednáním zainteresovaných stran. Duka už dříve řekl, že má naději v posun vztahů mezi církvemi a státem.
Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek zdůraznil, že zákonodárci neschválením církevních restitucí ani 19 let poté, co tento záměr deklarovali v zákoně, porušili princip právní jistoty a důvěry v právo.
